Se zahradní architektkou Jiřinou Zemanovou jsme již hovořili o módních trendech u rodinných zahrad. Zmínili jsme se o volbě živých plotů a pootevřeli jsme dvířka perspektivního plánování při výběru okrasných dřevin a stromů. Na toto téma bychom měli dnes navázat a povědět si něco o plánování zahrad pomocí počítače. Před zadáním konkrétních údajů do počítačového programu bychom si však měli vytvořit základní představu celé zahrady, ze které budeme při tvorbě konečného návrhu vycházet. Mám pravdu, paní inženýrko? Já to osobně řeším tak, že si se zákazníkem sednu a nejdříve si spolu popovídáme, abych věděla, co od té zahrady očekává. Jestli se na ni chce pouze dívat z okna a jednou za týden posekat trávu nebo naopak chce na té zahradě žít, stolovat tam, sportovat, koupat se … zkrátka, jakým způsobem ji bude využívat. Třeba se dozvím, že netouží po žádném bazénu nebo jezírku, ale nějakou vodu by tam přece jenom mohl mít. Tak mu doporučím například ptačí napajedlo, fontánku nebo přetékací kámen. Potom je dobré umístit na zahradě třeba besídku, odkud by mohl koupající se ptactvo pozorovat apod. Na základě toho pak vytvořím tři – čtyři skicy, a když se znovu sejdeme, tak vybereme nejvhodnější variantu, popřípadě ji doplníme nebo zkombinujeme několik variant dohromady. Do jaké míry se sám zákazník podílí na návrhu jako autor? To záleží především na něm samotném. Obvykle je to při samotném zadání díla a pak při první konzultaci nad navrženými variantami základního rozdělení. Tam si společně vybereme, kde by měl být trávník, kde bude vysoká zeleň, keře nebo stromy, trvalková rabata, popřípadě altánek, skleník, pergola nebo jezírko. Měli bychom si rovněž vyjasnit, kudy povedou pěšinky a kdy a kde chce, aby mu něco kvetlo. Podle toho se dohodneme na nejoptimálnější variantě a mohu vytvořit celkovou koncepci zahrady – studii. Vytvořené podklady nascanuji do počítače. Pak následuje tvorba vlastního projektu – osazovacího plánu, kde jsou již určeny konkrétní rostliny a jejich počty, případně velikost. Z tohoto plánu je již možné vytvořit položkový rozpočet. Po vytvoření osazovacího plánu mohu klientovi předvést jeho budoucí zahradu v grafické podobě, jak bude vypadat v různých měsících během roku a v průběhu dalších let, včetně průběhu stínů apod. Společně pak můžeme dotvářet detaily. Existují všeobecné zásady, kam umístit altánek, skleník nebo domek na nářadí? Samozřejmě každá stavba i drobná architektura v zahradě by měla mít své místo. Pokud chceme vysloveně užitkový skleník, který není ozdobně tvarován, je dobré ho umístit v takové části zahrady, kde nebude vadit ve výhledu. Z praktického hlediska by měl být delší stranou orientován na sever a jih, aby byl rovnoměrně osluněn. Konečně ho můžeme odclonit pergolou nebo skupinou keřů, které oddělí užitkovou část zahrady od relaxační. Do užitkové části může být umístěn domek na nářadí. Altánek by měl být na takovém místě, kde si každý může v klidu odpočinout od denního shonu a ruchu domácnosti. Je zvykem ho dávat co nejdále od domu, aby nás lákalo se po zahradě projít, podívat se do něj a chvíli v něm spočinout. Jak je to se samotnými zahradami? Já doporučuji svým klientům, aby zahrada nebyla k přehlédnutí z jednoho místa. Pokud je dost veliká, tak by tam měla vznikat zákoutí, která dávají tušit, že za nimi ještě něco pokračuje, jakési tajemství, které stojí za to objevit. Jinak je dobré, když se spojnice jednotlivých bodů, třeba k altánu nebo do užitkové zahrady vymezí nějakou pěšinkou nebo šlapáky. Cestička také dosti často odděluje prostor mezi záhony a trávníkem nebo dřevinami. Z praktického hlediska je pak šikovné pěšinky vybudovat ve stejné úrovni s travnatou plochou tak, aby je tráva přerůstala cca o dva až tři centimetry, aby se trávník dal dobře a bez problémů posekat až do kraje. To jsou určitá pravidla, ze kterých je možno vycházet, ale každá zahrada se musí řešit individuálně. Nic nelze typizovat. Měla by tedy být určitým originálem, který třeba nevýraznému stavení, projektovanému podle standardní šablony, dokáže vtisknout neopakovatelnou jedinečnost? Přesně tak. Zahrádka bývala odjakživa zrcadlem svého majitele. Stávala se vizitkou jeho nápaditosti i pečlivosti. Mnohý zahrádkář zde trávil většinu volných chvil s několika kusy zahradního nářadí a spoustou nadšení. Tato radost je však dnes dopřána pouze některým penzistům, jejichž čas se už nepřepočítává na peníze. Hezkou zahrádku však chtějí mít i ti ostatní. A právě zde hraje nezastupitelnou úlohu pomoc architekta, který majiteli pomůže navrhnout takovou zahrádku, která ho bude důstojně reprezentovat a současně bude klást minimální nároky na údržbu. Ohromným pomocníkem v rozhodování jim bude počítač, s jehož pomocí si může majitel prohlédnout svoji budoucí zahradu v jakékoliv denní i roční době. Můžete nás s tímto zázrakem blíže seznámit? Existuje speciální program pro plánování zahrad, kam architekt zakreslí půdorys zahrady, dům, popřípadě inženýrské sítě a všechno, s čím se nemůže hýbat. Pak se obvykle umístí altánek, skleník, nakreslí pěšiny apod. Na tom samotném ale ještě není nic zvláštního, to nejzajímavější začne až s „vysazováním“ rostlin. Stejně jako má každá rostlina zakódované své vlastnosti v semínku, má je zakódované i v počítačovém programu. Ten nám pak podle nastavení ukáže, jak bude vypadat za několik měsíců, za rok i desetiletí. Je to zkrátka kalendář, kde si můžeme nastavit jakékoliv datum a hodinu a na obrazovce okamžitě uvidíme, jakou barvou ta která rostlina právě pokvete, do jaké doroste výšky a jak bude široká. Když si vezmete, že si takto můžete prohlédnout celou zahradu a podívat se, jak bude vypadat třeba 5. srpna letošního roku, 20. února roku následujícího nebo 7. května roku 2010 v 10 hodin ráno, je to úžasné. Jaký význam má i přesné nastavení času? To je další důležitá informace, jež nám ukáže kdy a kam která rostlina bude v určitou dobu vrhat stín. Pak se snadno vyhneme takovým nepříjemnostem, že si třeba na zahradě vysadíme jehličnan, který nám po deseti letech nepustí do bytu ranní slunce nebo po většinu dne zastíní záhon trvalek či atrium. Může tomu ale být i naopak. Budeme se chtít zbavit poledního žáru v letních měsících, a tak si na přesně vymezené místo v zahradě vysadíme konkrétní dřevinu, která v určitou denní dobu ochrání náš pokoj před slunečními paprsky. Tím si samozřejmě ušetříme spoustu zbytečné práce… A to je právě smysl moderního plánování zahrad. Samozřejmě, každý má možnost vylepšovat svoji zahrádku drobnými detaily, ale ta nejtěžší a většinou zbytečná práce nám odpadá. Po nahlédnutí