V rodinném domě v Berouně bydlí manželé se dvěma dětmi, Pavlem (17 let) a Terezou (15 let). Právě pro ně se rozhodli zrenovovat pokoje, proto oslovili designérky ze Studia In2. Chlapecký se realizoval už před čtyřmi lety, dívčí se dokončil letos. Jak to dopadlo?

Seznamte se, tohle je Studio In2, které navrhovalo proměny dětských pokojů:

Zdroj: Youtube

Návrat v čase

Obě proměny spojuje komunikace - designérky Lucie Barešová a Halka Freidingerová se domlouvaly nejen s rodiči, ale také s dětmi. „Do Berouna jsme poprvé jely v roce 2019, kdy jsme měly navrhovat pokoj pro tehdy 13letého Pavla. Šlo zatím o nejmenší prostor, který jsme kdy řešily, má totiž 6,7 m². Byl prázdný, jen původní podlaha z borovice prošla renovací. Klienti však časem plánovali nové dubové podlahy, proto jsme zvolili dub i na atypický nábytek. Pracovní stůl je z masivu, postel a komoda navazující na stůl z lamina s dřevodekorem dubu. Kromě nástěnných boxů z Ikea je vše vyrobené na míru,“ vysvětluje Halka.

Mladý gentleman

Nové šatní skříně zůstaly před pokojem, ani při nejlepší vůli by se dovnitř nevešly. Kvůli úspoře místa navrhla Lucie zvýšenou postel se šuplíky a vysokou matrací tak, aby horní linie navazovala na úroveň velkého pracovního stolu o rozměrech 2,5 x 0,7 metru, v nejhlubší části má 76 cm. Pavla totiž baví hry a programování. I proto na původní návrh designérek zvolit žluto-černou barevnost reagoval slovy, aby zkusily ještě něco jiného. Méně výrazného a v duchu počítačové hry Minecraft. Nakonec se však rozhodl pro první verzi.

Typografie jako dekor

Kontrastní žluto-černé prvky se objevují na opěrácích u postele, doplňuje je povlečení a prostěradlo s využitím žluté barvy. Výraznou černou vidíte na roletě a na svítidlech.

Každý teenager používá postel i přes den jako gauč, právě proto se hodí textilní opěráky. Zavěsily se na čtvercové knopky vyrobené pro tento pokoj, ještě větší knopky zastoupily věšáky. Na stěně naproti oknu je nástěnná malba se stejným vzorem jako na roletě, ale v jemné šedé barevnosti (evokuje stín rolety).

Zpátky na místo činu

Chlapecký pokoj byl hotový v roce 2020, pak měl přijít na řadu dívčí. Jenže zaúřadoval covid, a pokoj dcery se řešil na etapy. Ten má 15 m², navíc Tereza stejně jako bratr Pavel využívá šatní skříně v chodbě. V jejím pokoji by se mohlo i tančit, nicméně od začátku bylo jasné, že střed místnosti bude patřit novému závěsnému křeslu (houpačka tu byla vždy).

Z původního nábytku se zachovala postel z masivu, kdežto pracovní stůl a další kusy už jsou řešené na míru. Protože i postel Terezky přes den funguje jako gauč, designérka Halka navrhla pevný čalouněný opěrák. Ten nasedá na konstrukci postele a je záměrně zešikmený, aby se o něj dobře opíralo. Ze stejné látky také nechala ušít povlaky na polštáře, které zpříjemňují houpání v křesle.

Vychytané detaily

Mezi návrhem a realizací dívčího pokoje uteklo dost času, vkus a názor Terezky se s věkem měnil. „Poslední prvky, které chyběly – právě opěrák postele a obraz nad ním, jsme ladily docela dlouho. Nakonec si téma obrazu, město, Terezka vybrala sama. Barevně je v souladu s jemně šedými pruhy na stěnách,“ vysvětluje Halka. I v tomto pokoji potěší originální rolety z ručně impregnovaných látek, jen dekor je jiný, romantické květiny děvčeti sluší.

Zajímavý nápad představuje perforovaný plech na boku velké knihovny, který se objevuje i na šatních skříních v předsíni před vstupem do Pavlova pokoje (zde plech zakrývá topení u okna). Jde o další detail, který se na první pohled jeví nenápadně, ale o to víc hraje roli v celkovém vyznění dvou proměn, které od sebe dělí několik let.