Shenzhen byla kdysi malá rybářská vesnička. V posledních třiceti letech ale vyrostla do megapole, která přeskočila už třináct milionů obyvatel a hlavně profituje z těsného spojení s Hongkongem, který je jen přes záliv. Tato dvě města pak spojuje linka metra, která má v oblasti čtvrti Nanshan velké depo. Je to opravdu ohromné depo, vždyť na délku měří víc než 1,2 kilometru a na šířku má od 50 do 70 metrů. Jsou zde jak garáže pro metra, tak i opravny, dispečink, hlavní centrála spojených podniků apod.

Znovu využít

Úkolem společnosti Crossboundaries, která celý projekt navrhla, připravila a dozorovala, pak bylo vytvořit jak soukromá sportoviště pro školní instituce (jazyková škola Shenzhen Nanshan a škola Shenzhen Bay), tak i velká sportoviště pro veřejnost. Firma tak rozdělila prostor do tří zón. První je vyloženě pro interakci s přilehlými školami, další je pro veřejnost s plněním vzdělávacích funkcí a třetí je vyloženě pro sport, a to i profesionální.

Zvláštní důraz byl kladen na to, aby všechny tři zóny mohly fungovat souběžně. Vyhrazené oblasti musí umožnit uzavření pro omezenější publikum nebo širší otevření pro větší publikum v určitých časech. Tři zóny pak byly rozděleny na pět segmentů, upravujících provoz podle okamžitých potřeb. Nejsevernější část je věnována zahraniční jazykové škole Shenzhen Nanshan, po které následuje zóna profesionálních sportovišť. Další jsou zařízení pro severní a jižní kampusy školy Shenzhen Bay a nakonec je tu oblast věnovaná široké veřejnosti pro volný čas, fitness a odpočinek v zeleni.

Zdroj: VLM

Ohromné množství sportovišť

Celkem bylo pro všechny školy umístěno 5 tenisových, 6 basketbalových kurtů a dvě všeobecná hřiště. Bylo také přidáno několik běžeckých tratí (460m, 160m a rovná 200m trať).

Soutěžní a tréninková plocha pro profesionály byla vybavena dvěma trávníkovými kurty, dál jsou tu čtyři tréninkové a dva antukové kurty a dva volejbalové kurty. Komunitní segment obsahuje zelené plochy a také velké fotbalové hřiště.

Vertikální propojení zpřístupňuje severní a jižní konec přímo z přízemí a zve širokou veřejnost do střešního prostoru. Přístup do školy probíhá výhradně přes přechody vedoucí přímo na střechu. Jsou připojeny ke 3 sekundárním veřejným vchodům ve formě výtahů a schodišť pro další přístup z úrovně ulice.

Na samotné střeše je pohyb usnadněn třemi hlavními cestami, které se občas protínají, spojují a „rozrůstají“ do dalších funkcí: Stezka pro volný čas, Stezka pro chodce a Stezka pro sport (běh/bruslení). Cesty se odlišují i ​​materiálem. Většina pěších chodníků je dlážděna kamenem, zatímco stezka pro volný čas je většinou pokryta dřevem. Sportovní dráha má gumový povrch.

Neztratit se

Střecha je ohromná a vzhledem k plochému charakteru může být i značně nepřehledná. Na základě výsledků předchozí analýzy navrhl Crossboundaries nový systém značení, který má makro, střední i mikro měřítko. Velké makroznačení navádí a označuje k vchodům a východům. Střední značky jsou rozmístěny podél pásu a pomáhají uživatelům orientovat se na dlouhé lineární platformě. Stožáry značení jsou umístěny v krocích po 100 m podél pásu, označují zařízení, která se nacházejí v tomto úseku, a poskytují představu o poloze člověka vzhledem k severnímu a jižnímu vstupu. Na horních částech pylonů jsou čísla – 100, 200, 300 atd. – označující ušlou vzdálenost.

A konečně, značky mikroměřítek identifikují konkrétní destinace v rámci těchto značek 100 m. Vymezují místa setkávání a zároveň slouží jako funkční objekty v podobě laviček, světelných kostek, popelnic a podobně.