Prosecco je u nás stále populárnější. Zatímco v roce 2016 se jeho dovoz do České republiky pohyboval kolem 2,5 milionu lahví, vloni to bylo už 8,7 milionu lahví. Čím je tohle šumivé víno pro nás tak přitažlivé?

Půda, slunce a vítr

Opravdu jde "jen" o tři faktory - půda, sluníčko a větry v oblasti, kde se prosecco rodí, jsou opravdu jedinečné. Tyhle „bublinky“ se vyrábí výhradně v severní Itálii, ve striktně dané oblasti Benátska a Furlánsko-Julského Benátska. Nejlepší prosecco pochází z kopců mezi městy Valdobbiadene a Conegliano, právě tady zrají nejlahodnější hrozny odrůdy Glera. Ta je pro prosecco zásadní, každá lahev musí obsahovat minimálně 85 procent Glery.

Spumante, frizzante, tranquillo

U prosecca rozlišujeme několik variant. Pro spumante je typické jemné, zato dlouhotrvající perlení, kdežto frizzante perlí o něco kratší dobu, jeho bublinky jsou ale větší. Zato poměrně neobvyklým typem prosecca je tranquillo, úplně bez bublinek.

Prodává se také růžová varianta, kdy se k odrůdě Glera přidává 10 až 15 procent Pinot Noir. A stejně jako třeba známou „bohemku“ si i prosecco lze užít ve verzi nealko.

Nespleťte se

Světoznámé šumivé víno se dělí podle obsahu zbytkového cukru v gramech na 1 litr do několika skupin. Pokud ovšem saháte po lahvi s označením Extra Dry v domnění, že jde o nejsušší prosecco, pletete se. Správně je to takto:

  • Extra Brut = do 6 g zbytkového cukru/litr
  • Brut = do 12 g zbytkového cukru/litr
  • Extra Dry = 12 až 17 g zbytkového cukru/litr
  • Dry = 17 až 32 g zbytkového cukru/litr

A tohle víte?

Orientovat se lze také kvalitou prosecca. Pro rychlou navigaci mezi mnoha lahvemi stačí vědět, že DOC avizuje: tohle prosecco vzniká na severu Itálie, kde se podle zákona může vyrábět, danými postupy. Kdežto prosecco označené jako DOCG pochází výhradně z oblasti Conegliano – Valdobbiadene. Chcete-li absolutně nejkvalitnější prosecco, na etiketě lahve hledejte DOCG Superiore di Cartizze (hrozny se pěstují na nejstrmějších svazích San Pietro di Barbozza, San Stefano a Saccol).

Jen tak, nebo v koktejlu?

Podle průzkumu značky Mionetto Prosecco až 58 procent Čechů a Moravanů si dá sklenku šumivého vína nejraději jen tak, bez dalších složek. A zhruba 20 procent se nestydí přidat pár kostek ledu. Pro obě skupiny platí, že si takto vychutnají „bublinky“ rovněž k jídlu, například k těstovinám, salátům, pizze, rybám a pokrmům z drůbežího masa.

A my ostatní (22 procent) máme rádi prosecco v koktejlech. Nejpopulárnější je stále Aperol Spritz ze sodovky, prosecca a aperolu (poměr 1:3:2), ale nejprve do sklenice naházejte pár kostek ledu. Ovšem kdo má rád více sladké, může zkusit osvěžující Mimosu, třeba i s granátovým jablkem.

Suroviny: 1 dl Mionetto Prosecco, 0,5 dl čerstvé pomerančové šťávy, 0,5 dl čerstvé šťávy z granátového jablka, pomeranč a rozmarýn na ozdobu

Postup: Do skleničky nalijte šťávu z pomeranče a granátového jablka. Důkladně promíchejte a na závěr přidejte prosecco, ozdobte plátkem pomeranče a rozmarýnem.

Zdroj: Bohemia sekt, Kosik.cz, Damejidlo.cz