Poslední měsíc roku prožíváme většinou u teplých kamen, případně s lyžemi na horách. Zdá se, že spící zahrada svého pěstitele v těchto týdnech ani příliš nepotřebuje. Ale zdání klame. I když v této době především zkrášlujeme svá obydlí před nastávajícími Vánocemi, je i na zahradě pořád co dělat. Za poslední období spadlo vláhy víc než dost, takže na zahrádku vyrážíme většinou v gumákách a napravujeme škody, které nám způsobily deště. Co teď a co potom? S největší pravděpodobností nás nemine zasypávání a uhrabávání struh vymletých vodou. Obnaženou půdu znovu obložíme listím nebo slámou a překryjeme chvojím. Při té příležitosti zkontrolujeme krčky rostlin, zda je předcházející rozmary počasí nezbavily přirozené půdní ochrany. Mrazem povytažené trvalky proto přimáčkneme a okolo stonků nahrneme půdu. Obdobnou péči poskytneme i okrasným, především opadavým dřevinám, okolo nichž nakypříme půdu (můžeme přidat i rašelinu) a přihrneme ji okolo kmene. Okolí kořenů opět přikryjeme spadalým listím a větvemi jehličnanů. Za suchého a bezmrazého počasí navíc pravidelně a vydatně zaléváme, aby se v podloží vytvořila dostatečná zásoba vody. Péče o zahradní jezírko Menší nádržky přes zimu obvykle vypustíme a vyplníme spadaným listím, popřípadě zakryjeme. Větší jezírka nevypouštíme, můžeme pouze snížit vodní hladinu. Zároveň znovu odstraníme všechno napadané listí, včetně toho, které již kleslo ke dnu. Pokud jsme tak ještě neučinili, přesuneme menší lekníny hlouběji ke dnu. U mělčích nádrží je jistější přemístit tyto rostliny v plastovém kbelíku do nevytápěného sklepa. Orobince, puškvorce a vodní trávy rostoucí na mělčinách z jezírka neodstraňujeme. Jejich stébla umožní okysličování vody pod souvislou ledovou vrstvou. Pokud nic takového ve svém jezírku nemáme nebo se na hladině vytvoří obzvlášť silná vrstva ledu, je dobré v ní udělat díry. Dle možností k tomu využijeme nebozez či jiný méně razantní nástroj, popřípadě i horkou vodu. Při použití sekery nebo majzlíku bychom mohli spolu s ledem odloupnout i kousek bazénku. Květy pro příští zimy Jestliže nám při procházce zahrádkou připadají záhony příliš fádní a stýská se nám alespoň po malém kvítečku, můžeme to pro příště napravit. I v prosinci začínají rozkvétat některé rostliny, po nichž se můžeme právě teď poohlédnout. Jsou to například rané odrůdy čemeřic, které se vysazují v srpnu nebo v září na mírně zastíněná stanoviště s kyprou humózní půdou, bohatou na vápník. Nenechme se však odradit, pokud nás už první rok neodmění bílými kvítky, často nasazují na květ až po několika letech. O něco úspěšnější můžeme být, jestliže si příští rok vysadíme kalinu vonnou. Tento ozdobný keř sice kvete v únoru nebo březnu, při mírnějším počasí se však růžovobílých kvítků můžeme dočkat už v prosinci či dokonce v listopadu. Mladé keříky vysazujeme v polostínu, ale na slunném místě, chráněném před větry. Kalině vonné se dobře daří v mírně vlhké a propustné půdě. Další dřevinou, která kvete v zimě, je jasmín nahokvětý. Jeho květy mají žlutou barvu a příjemně voní. Tento štíhlý keř se obvykle vysazuje ke zdím nebo k plotům, kde ho můžeme vyvázat. Má rád humózní, dobře propustnou půdu, jinak je poměrně nenáročný. Prosvětlovací řez Neměli bychom však zapomínat ani na dřeviny, které nám budou zdobit zahrádku svými květy už od jara příštího roku. Na začátku vegetačního období budou potřebovat ke zdárnému vývinu především dostatek světla. Jestliže jsme tak ještě neučinili, využijme poslední příležitosti k zimnímu průklestu. Už se nebudeme pouštět do žádného velkého řezání, ale jen odstraníme zahradnickými nůžkami všechny přehuštěné výhony – tzv. vlky a výrůstky do průměru 2 cm, které zastiňují korunu. Průklest provádíme za bezmrazého počasí a rány ošetříme štěpařským voskem. Množení dřevin řízkováním Mírnějšího počasí můžeme také využít k přípravě řízků pro příští rok. Tímto způsobem množíme například popínavé růže, bez, tavolník, tamaryšek, ptačí zob, zlatice, zimolez, meruzalku a další. Použijeme k tomu letošní výhonky, které seřízneme přibližně na délku 6 oček. Nařezané větvičky svážeme a uložíme do vlhkého písku, aby alespoň dva z pupenů zůstaly nad zemí. Bedýnku s řízky uložíme v nevytápěném sklepě či na jiném chladném místě, kde však nemrzne. -šum-