Konečně máme čas se porozhlédnout po zahrádce a naplánovat si generální úklid. Abychom si zajistili dostatek kvalitní úrody na příští léta, je třeba zbavit zahradu všeho zaschlého, nemocného, napadeného, ale i starého neplodícího dřeva. Teď, když zmizela skoro všechna zeleň a obnažily se koruny stromů, můžeme daleko snadněji odhalit příčiny malé nebo nekvalitní sklizně. Ukrytí škůdci Pokud objevíme na tenkých větvičkách kruhovité šedé útvary s perličkovými body, může se jednat o vajíčka bource prstenčitého. Při menším výskytu dřevo oškrábeme, při větším rozšíření raději odstraníme a spálíme celou větev. Na vidlicích větví můžeme zase objevit shluky vajíček bechyně velkohlavé. Vyskytují se v oválných hromádkách obklopených hnědou vlnou, podobné jakési houbičce. I ty je třeba obdobným způsobem zlikvidovat, jinak se z nich na jaře vylíhnou velice žravé housenky, kterých se budeme nesnadno zbavovat. Při prohlídce ovocných dřevin se zaměříme i na zbylé listí. Uschlé a do sebe svinuté listy, které se nalézají na vrcholcích výhonů, bývají často úkrytem housenčího hnízda bekyně zlatořité. V případě, že stejně pokroucený list visí na jediném vlákně jako střapec, může se v něm ukrývat sídlo housenek běláska ovocného. Ty vylézají na jaře do korun stromů, kde požírají pupeny a mladé listy. V obou případech musíme takové listy odstranit a razantně zlikvidovat. Odhalujeme nemoci Kromě škůdců mohou být větve stromů napadeny různými chorobami. Pokud na konci větví jabloně, nektarinky či broskve objevíme zkadeřené koncové pupeny, půjde s největší pravděpodobností o padlí jabloňové nebo broskvové, jehož podhoubí přezimuje ve vrcholových pupenech. U mladých výhonků hrušní si zase můžeme všimnout tmavší rozpraskané kůry. Jedná se o strupovitost hrušně, která přezimuje v napadených listech a větvičkách. Nejúčinnější likvidací je opět odstřižení napadených větví a spálení. Kromě větví a zbylého listí se zaměříme i na neočesané ovoce. Pokud objevíme nahnědlé a scvrklé neboli mumifikované plody, okamžitě je odstraníme a zlikvidujeme. Dost často totiž bývají zasaženy houbovitými chorobami, především moniliovou hnilobou plodů, která napadá téměř všechny druhy ovoce a poměrně těžko se likviduje. Prosvětlovací řez Abychom se i v příštích letech dočkali kýžené úrody, musíme ovocným keřům a stromům dopřát dostatek světla. Jak už nám sám název napovídá, je třeba udělat prosvětlovací řez. Jeho smyslem je odstranit všechny zaschlé a neplodící větve, a dále ty, které si vzájemně překážejí nebo stíní. Nebudeme-li se moci rozhodnout, kterou ze dvou stejných větví nechat, odstraníme tu, která roste příliš kolmo vzhůru nebo míří do středu koruny. Překážet však nesmí ani jeden strom druhému, a proto upravíme délku jejich větví tak, aby každá dřevina měla dostatek životního prostoru. Uvolnění místa Staré či nemocné stromy a keře, které už příliš neplodí, se vyplatí pokácet a na jaře místo nich zasadit nové. Aby měly dostatek živin z půdy, nedoporučuje se sázet stejné druhy ovoce na totéž místo. Pokud si však chceme zachovat pohromadě určitý druh, budeme muset vykopat jámu pro budoucí stromky o něco větší (pro stromky zhruba 1 m vysoké do hloubky 50 cm, pro bobuloviny vysoké 0,5 m do hloubky 30 cm) a půdu zcela obměnit. Likvidace odpadu Zdravé nebo pouze uschlé dřevo je nejvýhodnější sešrotovat v drtičce odpadů a dát na kompost. Horší už to bude s odpadem napadeným škůdci nebo chorobami. Nejlepší by bylo všechno spálit, ale to zákon o odpadech nedovoluje. V menších obcích naštěstí většinou platí místní vyhlášky, takže je možné za dodržení určitých podmínek dřevěný odpad spalovat. Pálení listí je už o něco složitější, protože s ním zamoříme celé okolí. Pak nám nezbude nic jiného, než vykopat v koutě zahrady hlubokou jámu, kam tento odpad vyvezeme a zasypeme vápnem. Rozhodně nedáváme napadené listy a části větví na kompost ani je nevyvážíme do lesa či do příkopu podél veřejných cest. Dotyčná místa by se snadno stala líhní, odkud by se škůdci šířili do celého okolí. -ra-