I tento poslední měsíc roku má své místo v kalendáři zahradnických prací. Mnozí z nás i v této době nechodí pro čerstvou zeleninu do obchodu, ale na vlastní zahradu. Na záhonech nám sice zůstaly jen její nejotužilejší druhy, ale i ty nám v zimních měsících přijdou vhod. V prosinci sklízíme především polníček, růžičkovou kapustu, kadeřávek a pór. Pro sklizeň volíme pokud možno bezmrazé dny, aby nám zimní sklizeň alespoň nějaký čas vydržela. Promrzlá zelenina je citlivá na otlak a brzy po rozmrazení začíná zahnívat. Nemáme-li ovšem jinou možnost, můžeme sklízet i promrzlé rostliny, ale musíme je co nejdříve spotřebovat nebo uložit do ledničky. Polníček Poskytuje nám chutnou salátovou zeleninu od podzimu až do jara. Při sklizni vybíráme ze země celé růžice, listy použijeme jako salát nebo je zpracujeme na špenát. Pro zimní sklizeň se však hodí pouze odolné odrůdy. I ty je však třeba přes zimu ochránit proti slunečním paprskům, které škodí rostlinám zejména po holomrazech. Vhodné je zastínění slaměnými rohožemi, ideální je ovšem pařeniště nebo alespoň plastový kryt, které můžeme ještě zastínit chvojím. Dávat větve jehličnanů přímo na rostlinu se však nevyplácí, s velkou pravděpodobností bychom pak jedli salát i s jehličím. Růžičková kapusta Sklízí se obvykle odspoda, kdy postupně odlamujeme nejdolnější růžičky. Listy při sběru neodstraňujeme, protože chrání zbylé růžičky před mrazem. Růžičková kapusta nám za běžného zimního počasí vydrží na chráněném místě mnohdy až do února, špatně však snáší holomrazy a časté střídání extrémních teplot. Při sběru proto vždy prohlédneme zbylé růžičky a pokud jim vnější listy počínají hnít, okamžitě odřízneme celou rostlinu a zdravé části zkonzumujeme. V oblastech s drsnějším klimatem, zejména holomrazy, raději už v prosinci odřízneme horní hlávku včetně všech větších listů a uložíme je v chladném sklepě nebo v pařeništi do vlhké rašeliny či zahradní půdy. Kadeřávek Tuto rostlinu lze sklízet i úplně zmrzlou, znalci dokonce tvrdí, že listy, které přešel mráz, jsou chutnější. Sklízet můžeme dvojím způsobem, buď jednorázově postupovat od vnějších ke vnitřním listům, nebo (při větší spotřebě) odřezávat najednou celé růžice. Pro zimní sklizeň jsou vhodnější nižší odrůdy, které jsou odolnější vůči holomrazům. Přesto se na zimu vyplatí přikrýt rostlinu chvojím. Nejde ani tak o ochranu před zimou (odolnější odrůdy vydrží i silné mrazy do -15 a - 18 °C), ale před sluncem, které podstatně zvyšuje odpařování vody z listů. Rostlina pak nemůže z promrzlé půdy tak rychle doplňovat vláhu a usychá. Pór pravý (zimní) Jedná se o typickou mrazuvzdornou rostlinu, která nám vydrží v půdě přes celé zimní období. (Nesmíme ho ale zaměňovat s pórem letním, který sice rychleji roste, ale nesnáší zimu.) Nicméně se pro zimní spotřebu doporučuje rostlinu před zámrazem vyrýt, zkrátit o polovinu listy a založit do země ve studeném pařeništi nebo do písku v chladném sklepě. Pokud chceme přes zimu konzumovat pór v čerstvém stavu, musíme rostlinu ochránit fóliovým krytem nebo alespoň silnou vrstvou spadaného listí. Kontrola skladové zeleniny Pro mnohé zahrádkáře už není tato práce tak atraktivní jako na záhonku mezi živými rostlinami, nicméně i ona je stejně důležitá. Podle možností bychom měli skladovací prostor navštívit alespoň jedenkrát týdně a pokaždé znovu zkontrolovat uloženou sklizeň. Plísní zasaženou nebo nahnilou zeleninu okamžitě likvidujeme, aby se od ní nenakazily ostatní plody. Při té příležitosti je rovněž dobré vyvětrat zatuchlý vzduch, který nasává zejména listová zelenina a zbytečně ztrácí na chuti. Pozor na škůdce Můžeme se rovněž poohlédnout, zda se nám ve sklepě neusídlili vetřelci. Sklepní sviňky usazující se ve vlhkých koutech a dutinách nejlépe zlikvidujeme příslušným chemickým postřikem, který nesmí zasáhnout skladovanou zeleninu. Po aplikaci prostor důkladně vyvětráme. Nástrahy proti myším klademe na taková místa, aby se jejich oběťmi nestala domácí zvířata nebo malé děti. Zvlášť opatrní musíme být při použití jedů, které správně mají být uložené v malé bedýnce s úzkým otvorem, kterým prolezou maximálně krysy. Nejbezpečnější je elektrický odpuzovač hlodavců. Při jeho využití ale musíme pravidelně kontrolovat stav baterií. -ra-