U běžné fasády s kontaktním zateplením se při nevhodně zvolené tloušťce izolantu zdiva nebo neodborném provedení může rosný bod posunout k povrchu vnějšího zdiva, takže hrozí, že mezi izolantem a zdivem bude kondenzovat voda. Polystyren jako izolant má vysoký difuzní odpor, dům tudíž spolehlivě zateplí, ale také zamezí přirozenému odparu vlhkosti ze zdiva, což může obzvláště u starších domů způsobit výskyt plísní v interiéru. Toho se odvětrávaná fasáda dokáže vyvarovat.

Povrchová vrstva provětrávané fasády není v přímém kontaktu s izolací zdiva, mezera mezi izolací a fasádním povrchem tak vytváří komínový efekt, který odvádí vzduch a vlhkost. Díky tomu se mimo jiné v letních měsících nepřehřívá zdivo ani izolace. Fasáda i s mezerou je však stále součástí obvodové stěny, a proto se musí z hlediska konstrukčního, tepelně technického, vlhkostního a statického stále posuzovat jako celek.

Podívejte se na provětrávanou fasádu z modřínových latí:

Zdroj: Youtube

Obvykle se na vnější opláštění provětrávaných fasád používají různé lehké deskové materiály, předsazená fasáda se klasicky zdí z lícových cihel, konstruuje ze zavěšených systémových cihelných prvků, případně z prvků z lehčeného betonu. Fasády označované ostatními názvy jako větrané, předvěšené a podobně fungují na stejném principu.

Nosný rošt a podklad

Dodavatelé nabízejí mnoho rozličných systémových roštů nebo dílčích prvků pro sestavení v mnoha variantách. Podkladní konstrukce roštu by se měla vždy volit s ohledem na konkrétní projekt, typ obkladového materiálu, tloušťku a typ izolantu a v neposlední řadě i podle způsobu kotvení obkladového materiálu. Mezi ověřená a technologicky kvalitní řešení patří například systém Vario, který umožňuje instalaci a vyrovnání podkladu pro následnou montáž libovolného typu obkladu. Ucelený systém tvoří hliníkové prvky základního nosného roštu i mnoho profilů speciálního příslušenství, které dokážou řešit jakýkoliv detail na fasádním obkladu. Uchycovací prvky jsou k dispozici pro deskové materiály, kazety, keramické nebo kamenné obklady.

Fasádní desky se uchycují pomoci nýtů, lepením nebo úchytkami ve viditelném, nebo skrytém provedení. Systém zabezpečuje vzduchovou mezeru 4–8 cm mezi fasádním materiálem a tepelnou izolací, a zaručuje tím optimální ventilační efekt. Samozřejmě se počítá s volným pohybem jednotlivých prvků s ohledem na jejich roztažnost. Tím je zaručeno, že se do obkladu nepřenáší žádné napětí, které by mohlo způsobit vážné poruchy.

Dřevo nesmí chybět

Podkladní rošt lze nahradit dřevem ošetřeným nátěrem proti dřevokaznému hmyzu a plísním. Vzhledem k nižší ceně dřeva se v takovém případě nejčastěji používá dvojitý podkladní rošt ze dřeva kladeného křížem, který se ve dvou vrstvách vyplní tepelnou izolací. Následně se instaluje svislý rastr z latí (například 4 x 6 cm), který fixuje difuzní fólii na tepelné izolaci, vytváří potřebnou vzduchovou mezeru a slouží k uchycení fasádního obkladu. Toto řešení se využívá u deskových materiálů nebo obkladových palubek. Často se ještě natírá černou barvou, třeba při obkladu fasády světlými palubkami nebo deskami s mezerami.

Pro každý speciální obklad provětrávaných fasád má dodavatel zpracovaný i návrh podoby podkladního roštu, který se musí pro bezvadnou funkci a záruku na materiál i realizaci bezpodmínečně dodržet. To se týká také veškerých detailů, osazení okenních prvků, ukončení obkladových materiálů – všude musí být zaručena funkce bezpečného kotvení a zajištění provětrání.

Aby si fasáda udržela deklarovanou dlouhou životnost, není vhodné na provedení roštu a ostatních materiálech nepatřičně šetřit, což se bohužel na některých stavbách děje. Mezi počáteční investicí a v budoucnu ušetřenými výdaji platí přímá úměra.

Výhody a nevýhody provětrávaných fasád

Výhody a nevýhody provětrávaných fasád

Výhody

  • ochrana před vlhkostí
  • dlouhá životnost
  • možnost architektonické rozmanitosti
  • montáž suchým procesem i při nepříznivém počasí
  • lehce vyměnitelné desky nebo jiné prvky v případě poškození
  • vyšší ochrana před hlukem

Nevýhoda

  • podstatně vyšší cena než u kontaktního zateplovacího systému s omítkou

Jak zaručit teplo

Součástí skladby fasády je tepelná izolace. Musí jít o materiál vhodný do provětraných fasád s hydrofobní úpravou. Nejčastěji se používají tepelné izolační desky z minerálního vlákna, jejichž rozměru se přizpůsobuje podkladní rošt. Lze zvolit i tepelné izolace na bázi EPS, XPS či jiné, tyto izolanty však mají vysoký difúzní odpor, a brání tak snadnému pronikání vodní páry z interiéru do exteriéru, což jde proti hlavní přednosti provětrávané fasády.

Při posouzení a výpočtu celkového koeficientu prostupu tepla je nutné vzít v úvahu i negativní vliv kotvicích prvků nebo kotvení použitého roštu. Do skladby fasády se často navrhuje krycí, difúzně otevřená fólie, která zvnějšku zakryje tepelnou izolaci, aby se nepoškodila nebo nezaprášila. Izolaci je nutné fixovat pečlivě, desky musí být na sraz bez jakýchkoliv škvírek. Křížem kladený dřevěný rošt má desky ve dvou vrstvách kolmo na sebe, takže veškeré spáry jedné vrstvy překryje druhá.

Možnosti obkladu

Obkladových materiálů pro provětrávané fasády je ohromné množství – od dřeva, hliníku, cementových či vláknocementových kompaktních desek, kompozitních desek po keramické, betonové, umělý kámen nebo kamenné desky. Před výběrem se vyplatí ověřit, zda je dotyčný materiál vhodný a ekonomicky výhodný pro daný tvar fasády. Například u obkladových desek je vhodné respektovat dodávané rozměry a vyvarovat se zbytečným prořezům. Před instalací je nezbytné naplánovat spárořez obkladu.

Cementovláknité desky se stejně jako kompaktní desky nabízejí v mnoha barevných variantách s finální povrchovou úpravou a jsou ekologicky nezávadné. Pravé tropické dřevo má zase mnohem vyšší odolnost než tuzemské. Výběr z tak rozmanité nabídky nemusí být jednoduchý. Před realizací je také nutné seznámit se s technologickými pokyny pro uchycení vybraného fasádního materiálu a používat pouze originální a doporučené kotvicí prvky, aby se předešlo změnám rozměrů desek při různých teplotách.

Klasická skladba provětrávané fasády

Klasická skladba provětrávané fasády

– obvodové zdivo

– nosný rošt s vloženou izolací opatřenou hydrofobní úpravou

– ochranná fólie s nízkým difuzním odporem (u některých skladeb)

– vzduchová mezera obvykle 30–80 mm

– plášť fasády (obklad)

Oblíbený materiál

Významným materiálem provětrávaných fasád zůstává dřevo. Nejčastěji se vybírá modřínové, při své kvalitě a ceně patří mezi levnější. Ochranný nátěr je ale třeba časem obnovovat, takže se dřevěná fasáda nedá považovat za bezúdržbovou. Proto jsou na trhu i materiály bezúdržbové, například názvem thermowood se označují obklady ze skandinávské borovice, které se během výroby upravují horkou párou, takže se strukturou vyrovnají tvrdším dřevům. Pokud je žádoucí, aby fasáda po letech mírně zešedla, ponechává se povrch bez nátěru. Samozřejmě lze vybrat i jiné druhy dřevin, oblíbený je cedr, ale pochopitelně také více stojí.

V poslední době si architekti jako obkladový materiál oblíbili opalované dřevo, které se již běžně nabízí na trhu. Dřevo s opalovaným kartáčovaným povrchem vypadá opravdu výjimečně a velmi dobře odolává houbám, plísním a dalším škůdcům. Opálení může mít čtyři stupně intenzity od světlé až po černou japonské metody shou-sugi-ban. Každopádně proces zatažení povrchové vrstvy dřevo chrání před biologickou erozí.

Speciální povrchy

Výčet materiálů pro provětrávané fasády je opravdu dlouhý. Mnozí výrobci keramických nebo betonových stavebních prvků nabízejí systémy zavěšených provětrávaných fasád jako komplet včetně vnější vrstvy. Stejně to funguje u plechových krytin, nejčastěji tvoří vnější vrstvu hliníkové desky či lamely. Tím výčet obkladů zdaleka nekončí, mohou být i porcelánové, skleněné, laminátové atd.

Za provětrávanou lze považovat i fasádu představěnou z lícových cihel, pokud se zachovaly provětrávané mezery mezi cihlou a izolantem. Pozor je třeba dát, aby do ní mohl proudit vzduch, aby se omylem nevyplnila některá ze svislých spár lícového zdiva. Tyto fasády mohou mít společný základ s nosným zdivem, ale je třeba ho podle celkové skladby fasády rozšířit o izolant, vzduchovou mezeru a tloušťku lícové cihly, což může být dohromady až 45 cm. Při zdění je nutné používat speciální kotvy, které propojují zděnou fasádu s nosným obvodovým zdivem. Fasáda z lícového zdiva má dlouholetou životnost bez nákladů na údržbu.

Tento

Tento článek napsal stavební inženýr Roman Brabec pro časopis Dům & Zahrada 6/23.