Sebelepší vize by nevznikla bez zapálených lidí. Za dětským hospicem v Brně stojí Radka Vernerová, ředitelka neziskovky Dům pro Julii, a autoři studie, architekti ze studia Čtyřstěn.
Pojďte se s námi podívat, jak bude vypadat první lůžkový hospic pro děti u nás:
Architekti ze studia Čtyřstěn jsou nejen šikovní, ale také vtipní:
Bylo jich pět
Koncem roku 2017 oslovila Radka Vernerová architekta Tomáše Págo, ten pro projekt nadchl kolegy ze Čtyřstěnu a jeli se inspirovat do Anglie, kde už jsou podobná zařízení v provozu. Pak pět architektů dalo hlavy dohromady a vzniklo pět konceptů. Z každého se vzalo to nejlepší a výsledný mix nyní získává reálnou podobu. Studio Čtyřstěn funguje i jako autorský dozor stavby. Co nás zaujalo? Od počátku se počítalo s variantou postupné realizace, podle peněz. Nicméně po čase se do akce vložilo město Brno a staví se najednou.
S ohledem na terén
Dětský hospic „roste“ v lokalitě Kociánka, v areálu domova pro seniory. Zastavěná plocha včetně teras zabere 1841 m², vnitřní užitná podlahová plocha 2100 m². Díky zapuštění do kopcovitého terénu však dům vypadá menší. Půdorysně připomíná obdélník s velkým otevřeným atriem uprostřed, jež je přístupné ze všech stran (řešil ho krajinář Marek Holán). Celé přízemí bude sloužit nemocným dětem, což je ideální stav a současně jeden z oříšků, který se povedlo zdárně rozlousknout. Nabídne 10 pokojů, multifunkční místnosti (jídelna, herna, obývák), místnost denních aktivit (muzikoterapie, smyslová herna, kino, bazén a jiné), ordinace lékařů i zázemí pro duchovního.
Z jedné strany se objekt částečně zanořil i do suterénu, zde vzniká administrativní zázemí, a ještě se protáhne o patro výš, tady se situují pokoje rodičů. Právě oddělení pokojů rodičů od dětí je jedním z poznatků, který si architekti přivezli z Anglie. Kdo se někdy staral o dlouhodobě nemocného, ví, jak moc si pečující a nemocní od sebe potřebují občas odpočinout. A platí to navzájem.
Brněnské studio Čtyřstěn vedou architekti Karel Kubza, Milan Joja a Tomáš Págo. Zabývají se bydlením a veřejnými stavbami s výrazným společenským akcentem, včetně oceněných sociálních bytů v Bílovicích nad Svitavou. Architekturu berou jako společenskou disciplínu, která může mít dlouhodobý vliv nejen na obyvatele navrhovaných domů, ale i jejich okolí, proto hledají silné propojení s místem, na kterém stavba stojí.
Stručně konstrukčně
Konstrukční řešení sází na kombinaci železobetonového monolitického skeletu s nosnými zdmi z keramických tvarovek. „Vzhledem k možnosti budoucích změn na základě reálného provozu je většina vnitřních příček navržena ze sádrokartonových desek a pórobetonových tvarovek. Vytápění a chlazení je řešeno soustavou tepelných čerpadel vzduch-voda, topení/chlazení bude v podlahách a stropech. Například v pokojích, kde děti většinu času tráví na lůžku, topí i chladí celá plocha stropu sáláním na postel. Použije se vzduchotechnika s rekuperací s řízeným větráním. Také je zde záložní zdroj pro zajištění elektrické energie při výpadku sítě,“ vysvětluje architekt Tomáš Págo.
Chytrá řešení
Dětský hospic nabídne paliativní péči, například několikatýdenní pobyt. Není primárně určený pro děti v terminálním stadiu, i když ani to nelze vyloučit. Proto se počítá s odděleným pokojem posledního rozloučení, z něhož lze nerušeně vyjít na smuteční zahradu. Ale světlých bodů tady najdete více. Když rodiče budou chtít, můžou s nemocným potomkem v hospicu zůstat, třeba i se zdravým sourozencem (pro ty bude určená samostatná herna).
„Celý interiér je maximálně prosvětlený. Pokoje orientujeme na východ a jih, do atria s výrazným přesahem střechy. Ta kryje soukromou terasu každého pokoje a zajišťuje i pasivní stínění interiéru v létě,“ uvádí Tomáš Págo. Nás zaujal velký vnitřní okenní parapet, který funguje jako posezení, ale klidně se může změnit na dočasnou postel. Šikovné jsou také relaxační zóny, které díky orientaci do atria spolu se střešními světlíky pouští denní osvětlení do chodeb, jež jsou jinak pod terénem. Tím také chodby rozšiřují. A samozřejmě kouty, kde se každý toužící po soukromí může lidově řečeno zašít. Když bude chtít ven, má to pár kroků.
Díky zelené střeše objekt splývá s okolím, byť důležitá je i kvůli eliminaci odtoku srážkových vod. Střecha dále rozšíří vnitřní prostory, tady se můžou založit zeleninové záhonky, postavit hmyzí hotely, včelí úly nebo se procházet po chodníku nad objektem. A třeba i chytat lelky.
Sledujte nás v Google Zprávách