Půdní prostory jsou často nevyužitá velmi prostorná místa, která slouží jen jako skladiště pro odložené předměty, které by se podle našich slov mohly někdy do budoucna hodit. Ale tak to není. Zanedlouho je půdní prostor přeplněn starými věcmi a nostalgickými vzpomínkami. Vzpomínkami, které již nikdo neopráší, a tak leží v prachu a pavučinách, ukryté v obnošených a oprýskaných předmětech. Nejen že nepoužijeme již žádnou věc, kterou jsme schovali kdyby náhodou, ale zbytečně zabíráme prostory, které by mohly posloužit nám samotným. A přitom půdní vestavba může vyřešit problém nedostatku obytného prostoru, neboť rodina roste a roste. Má svůj význam nejen kvůli rozšíření bytu nebo rekreačního zařízení o další místnosti, ale především proto, že takovéto rozšíření je většinou ekonomicky výhodné, neboť zřízení podkrovních místností je zpravidla levnější než například přístavba objektu v přízemí. Levnější především proto, že nezvětšujeme zastavěnou plochu a tudíž nepotřebujeme provádět zemní práce, jako jsou výkopy, zásypy a další práce - základy, hlavní obvodové zdi, vodotěsné izolace a zpravidla ani omítky či vnější obklady. Náklad na 1 m3 získaného prostoru místnosti bývá výrazně menší než při přístavbách, i když i tady je závislý na řadě okolností. No a jaké jsou pro půdní vestavbu nejvhodnější střechy? Nejvhodnější střechou pro tuto úpravu se jeví střecha sedlová. Je to nejstarší a nejužívanější třešní tvar. Půdní prostor je na dvou protilehlých stranách omezen dvěma skloněnými střešními rovinami, protínajícími se v hřebenu. Ve druhých dvou protilehlých stranách je podkroví omezeno štítovými zdmi, které umožňuje zřízení okenních otvorů. Dešťová voda stéká ze střechy na dvě strany. Co se týče prostoru, tak větší prostor může poskytnout snad jen střecha mansardová. Mansardová střecha má totiž střešní plochy složeny ze dvou rovin svírajících tupý úhel. Tuto střechu lze provést jako sedlovou, valbovou nebo pultovou. Kdežto střechu sedlovou lze stavět jen nad půdorysem jednoduchým – čtvercovým nebo obdélníkovým. Zvětšit výhody sedlové střechy lze zvětšením sklonu střešních ploch. Sklon střešních ploch se zpravidla řídí druhem krytiny. Měl by být takový, aby zajišťoval dostatečnou rychlost odtoku vody ze střechy. Rovněž a především má sklon střechy vliv na reálné využití střešního prostoru při okapu. Uvědomíme-li si poměry jednotlivých sklonů střech s ohledem na využitelnost podstřešního prostoru, zjistíme, že využitelný prostor klesá se snižujícím se sklonem střechy. ČSN 73 4301 pro obytné budovy, předepisuje výšku podkrovních místností v rodinných domcích na 2,30 m a výšku stěny u šikmého stropu na 1,60 m. Celkovou situace nám pomůže podstatně příznivě ovlivnit stav, kdy krov bude spočívat na podezdívce či na okapové vaznici uložené na sloupech nebo na příložkách, a to nevyjímaje střechy s menším sklonem. Čímž bude půdní nadezdívka vyšší, tím více zvýšíme využitelnost prostoru podkroví. Velikost půdního prostoru je rovněž závislá i na způsobu jeho zastropení (tvaru stropu). Podkroví s rovným stropem přichází v úvahu pouze u širších objektů. Aby šířka podkrovní místnosti byla alespoň 4 m, pak by šířka objektu musela být asi 9 m. Při nadezdívce o výšce 1 m by bylo možné dosáhnout čtyřmetrové šířky podkrovní místnosti již při šířce objektu asi 7 m. Pro podkroví s částečně zešikmeným stropem (nejběžnější) platí jen ke sníženému stropu umístit vhodný nábytek – skříně, lůžko apod.