Pupalce dvouleté vyhovuje chudší propustná půda a osluněné stanoviště. Snáze se vyrovná se suchem než s přemokřením, i když v době veder potřebuje zalít i ona. Semena se vysévají během léta přímo do půdy, kde rychle vyklíčí a do zimy vytvoří přízemní růžici listů. Květy se objevují druhým rokem v červenci a postupně se otvírají až do září, kdy přijde čas na sběr semínek.

Pupalka však není klasickou okrasnou květinou; květy se totiž otevírají až kvečeru, druhý den ráno zčervenají a hned začnou uvadat. Jde tedy o krasavici, kterou je možné obdivovat jen během noci. Tehdy také její květy intenzivně voní. Řezat je do vázy by nemělo smysl. Pokud byste chtěli pěstovat pupalku jen tak pro okrasu, zvolte raději nižší okrasný kultivar, například pupalku missurskou. Ta vytváří krásné květinové koberečky, a je dokonce trvalkou.

Jestliže ale hodláte pupalku ochutnat a vyzkoušet léčivé schopnosti jejích semínek, pořiďte si původní druh Oenothera biennis. S jejími květy nic moc nenaděláte, protože jsou křehké a dlouho nevydrží pěkné ani jako dekorace salátu, ale zato se dá využít kořen. Ve středověku se prý jedl s podobným nadšením, s jakým dnes konzumujeme mrkev. Chutí se podobá ředkvi a stejně tak se i upravuje. Sklízet ho můžeme už první rok hned na podzim, nebo potom časně zjara.

Čtěte také

Divizna velkokvětá

Čtěte také

Divizna velkokvětá léčí, ale její semena jsou prudce jedovatá

Pokud kořeny nevyryjeme a nesníme, počkáme si na semínka. Jsou drobná jako semínka máku, takže olej z nich na domácím lisu jen tak nezískáte. Můžete si jimi ale sypat podomácku vyrobené housky nebo je rozemlít a naložit do jiného druhu panenského oleje, kde je necháte aspoň dva týdny macerovat. Pupalkovým olejem lze potírat ekzematickou pokožku i revmatické klouby. Olej se dá užívat i vnitřně; údajně působí příznivě při menstruačních bolestech a symptomech přechodu, a navíc celkově posiluje imunitu a snižuje stres.