Objímat stromy nemusí jen prezidenti, i obyčejnému smrtelníkovi to udělá dobře. Ale když už, tak to chce strom, který je něčím ojedinělý. Přesně takové objevuje populární anketa Strom roku, díky níž vlastně máte šanci vidět zajímavá místa naší země. Letošní vítězná trojice láká k poznávání obcí Telecí a Kozlovice a ještě zve na skok do Brna.

Zpívající lípa a lidová architektura

Obec Telecí najdete na Svitavsku, na východním okraji Vysočiny, v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Právě tady už více než sedm set let stojí monumentální lípa, jedna z nejmohutnějších a nejstarších u nás, které právem patří titul Strom roku 2021. Říká se jí Zpívající, pod ní prý sedával Alois Jirásek i Tereza Nováková a skladatel Bohuslav Martinů ji dokonce chtěl zhudebnit. Jak přišla ke svému jménu? Po bitvě na Bílé hoře došlo k útlaku nekatolických náboženství, knihy mnoha vlastenců a kněží skončily na hranicích. Jedna z pověstí vypráví, že tenkrát v obci žil pan Jiroušek, který se rozhodl nejdůležitější díla opsat. Aby se o tom nedozvěděli nepovolaní lidé, hledal skrýš a našel ji v dutém kmeni lípy. Je vskutku rozložitý, měří dvanáct metrů v obvodu, a tak se do ní vešel i stolek se židlí. A když ten dobrý muž ještě opisoval žalmy, zpíval si je. Jak se zpěv nese v 21. století, můžete vyzkoušet sami. Aby měla památná lípa své pokračovatele, v roce 2000 se začaly vysazovat její semenáčky. Některé najdete u místní školy, další v pražském arboretu potomků významných stromů na Vyšehradě, ale i jinde.
Ve vesnici máte šanci vidět i další úžasný památný strom, jde o Pajkrův dub. A navíc řadu lidových staveb. Část obce představuje od roku 2005 památkovou zónu. Důvodem ochrany jsou dochované roubené domy, které společně s hospodářskými budovami tvoří podobu uzavřených trojbokých nebo čtyřbokých „poličských“ dvorců. Pro zdejší roubené stavby jsou typické i jejich ozdobné dřevěné štíty zvané lomenice.

Dub a zrekonstruovaný mlýn

Měníme směr. Rázovitou valašskou dědinu Kozlovice hledejte na východě naší republiky, na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny, asi 16 kilometrů od města Příbor. Právě tady na kopci Strážnice roste stříbrný finalista letošní ankety, asi 500 let starý dub letní s obvodem kmene 4 metry. Místní mu říkají dubisko valašisko tvrdé. Přežil opravdu kdeco, nejvíce se na něm však podepsal vandalismus doby nedávno minulé, v 80. letech 20. století ho někdo zevnitř vypálil. Bohužel tak, že se dovnitř najednou vejde i několik lidí.
Kdybyste chtěli Kozlovice a okolí poznávat delší čas a vydat se třeba i po stopách skladatele Leoše Janáčka nejen do nedalekých Hukvald, možná se ubytujete v bývalém Šmiřákově mlýně. Patřil mezi nejstarší stavby svého druhu v obci, ale původnímu účelu už nějaký ten pátek neslouží. Nicméně se podařilo objekt zrekonstruovat. K vidění tu je 250 metrů dlouhý náhon a funkční mlýnské kolo, minimuzeum mlynářských artefaktů a jiné pohlednosti. A kdo by si chtěl dát jedno orosené, může zamířit i do kozlovického pivovaru, který se nachází v původních hospodářských budovách starého fojtství.

Smrk a čistě přírodní záležitost

Bronzovou příčku letos obsadil smrk, který budete obdivovat v přírodní zahradě v brněnské ulici Ramešova, má otevřeno každý čtvrtek od 13. do 17. hodin. Jako malý semenáček z polesí Veverské Bítýšky byl vysazený před 55 lety. Měří něco málo přes 22 metrů, což je vzhledem k jeho nízkému věku vcelku raritní, obvod kmene má přes 2,1 metru. Netrápí ho nedostatek vody ani emise, což odborníky vede k domněnce, že příroda této jehličnaté dřevině dala do vínku unikátní genetickou výbavu. V roce 2000 byl smrk vyhlášený památným stromem. A kdyby vás zajímalo, kde rostou jeho „děti“, musíte zamířit do lesů kolem Útěchova a do podhůří Beskyd. Třeba hned ten další víkend.