Majitelé hodně cestují. Ze svých cest si přivážejí suvenýry – většinou umění. Umění milují a zároveň milují i minimalismus a jednoduchost. Takže podmínkou bylo, aby bylo kde vystavovat jejich vzpomínky z cest. A to je tu splněno na několik set procent. Centrem domu není totiž obývací pokoj či kuchyně. Centrem je schodiště, díky kterému dostal celý dům své jméno – Totem House. Uprostřed stojí sloup s výklenky, kam se dávají artefakty z cest, kolem kterého se vine schodiště. Nad tím vším je velký střešní světlík, který celou tuto část osvětluje. Výklenky samotné jsou pak přisvíceny bodovými světly. Totem je součástí všech pater a je středobodem celého domu.
Zbytek stavby je vlastně velmi jednoduchý. Jsou to kvádry. V goniometrické síti je kvádr nejlepší jednotkou, se kterou může architekt pracovat. Stačí vyjádřit velikost pokojů, ty definovat, a pak si s kvádry jen pohrávat – zasunovat a posouvat, vytvářet jejich průniky, vytvářet prostředí vnitřní i vnější.
Za zmínku stojí i několik dalších detailů. Především je to zahrada, která, ačkoli není nijak velká, je příjemná k relaxaci a odpočinku. Je to právě důsledek hraní s kvádry, které dovolilo zvětšit objem ve výšce a ubrat ho tam, kde nyní mohou být dřevěné sedačky na terase ze stejného materiálu.
Také stojí za zmínku ložnice. Ta je spojená s koupelnou, která je jak umělecké dílo. Důležité bylo definovat mokré zóny. Ty jsou vyložené dlažbou. Dřevěná podlaha pak do těchto zón proniká v místech, kam už voda nedosáhne, a vytváří tak přirozené propojení mezi oběma světy.
Foto: rzlbd/boXu Design
