Příběh křišťálu Moser

Sklárna Moser slaví tento rok 160. výročí svého založení. To to letí, že? A při té příležitosti vydala knihu, v níž těch 160 let shrnuje. Takže nuda, zdá se. Jenže tahle knížka není nuda. Je to něco neskutečného. Je to 418 stran prvotřídního papíru s vynikajícím tiskem, kde se člověk dočte nejen o historii, ale především tu najde všechny chronologicky seřazené stěžejní výrobky. Všechny. Najdete tu prostě všechny a všechno. Najdete tu nádherné vázy, sety, nádherné fotografie výrobků, ale i lidí, kteří sklu zasvětili život. A prismatický hranol této knihy má ještě jinou zvláštní vlastnost – difrakce světa. Svět skla očima výrobce a svět skla očima lidí, kteří byli tímto sklem obdarováni, zamilovali se do něj, byli jeho vnější součástí.

Je to zlatá kniha (doslova) skla. Je to kniha, kterou nejde číst jen tak, že je třeba udělat recenzi. Na tuhle knížku je třeba čas, klid, sklenice s vínem, zapadající slunce za panoramatem Pražského hradu, rozsvícená lampička… A proto to trvá tak dlouho. Ke každé skleničce je krátký text o autorovi, o výrobě, o době vzniku. Prostě o všem, co je třeba vědět. A mnoho navíc.

Chci poděkovat Moseru za tu jejich práci. Za to, co dokázali. Za tu krásu. Za tu knihu.

  • Příběh křišťálu Moser, Jan Mergl, Lenka Merglová Pánková, ISBN 978-80-270-1134-6

Praha neznámá II

Tuhle knížku jsem dostal až potom, co jsme se s naší prací odstěhovali ze starého sídla v Praze-Uhříněvsi. A to je škoda. Protože v téhle knize s pořadovým číslem II se autor Petr Ryska toulá právě po Uhříněvsi a Dubečku, po Dubeči a dojde až nahoru k Běchovicím. Druhá část knihy se zabývá starými Střešovicemi, Jenerálkou, Tichou Šárkou, Břetislavkou… Prochází místy známými jen místním lidem. Místy, kde se zastavil čas, kde nechal při svém průchodu stopu, kterou déšť a vítr ještě nesmyl z tváře světa.

Pravda, tu severozápadní část, která je výrazně zajímavější, neznám a zatím jsem neprošel, ale na tu tichou a zapomenutou procházku Dubečkem jsem se vydat prostě musel. Vydat, abych viděl, abych poznal, že krása je v drobnostech, které tu jsou. Které neznají hromady turistů s fotoaparáty. Místa, která potěší ty z nás, kteří raději samotu, prostor, klid a malého genia loci. Něco, jako je Rohožník, malý vrch, kde lidé bydleli už před 4000 lety a odkud se těžil křemenec na kočičí hlavy velké části Prahy. Takže možná ještě dnes chodíte v centru po kamenech právě odtud.

Tady žijí lidé.

  • Praha neznámá II, Petr Ryska, vydala Grada Publishing, ISBN 978-80-271-0417-8