Důležité upozornění na začátek: Pokud se chceme pustit do rekonstrukce objektu a uvažujeme o zásahu do nosných konstrukcí, vždy tato činnost podléhá stavebnímu povolení a provádění stavby odbornou firmou. Je třeba si uvědomit, že se nejedná o udržovací práce nebo opravy.

Na každou takovou rekonstrukci by měla být zpracována velmi kvalitní projektová dokumentace, čímž se vyvarujeme problémům při vlastní rekonstrukci, které se mohou i při sebevětší pečlivosti stejně objevit.

Ověřte skutečnost

Vzhledem k tomu, že při zásahu do nosných konstrukcí stavby je základem znát současný stav, je nutné si z archivu stavebního úřadu vyžádat původní projektovou dokumentaci, pokud je k dispozici. Doporučuji si ale původní stav porovnat se skutečností, protože i v minulosti mohli původní majitelé provést nějaké změny, které však v původní dokumentaci nemusí být zaneseny. Ze zkušenosti také vím, že ani nemusí být pravdou, že dům je přesně postaven podle archivované dokumentace. Je třeba mít na paměti, že jde o statiku budovy a ta je vždy na prvním místě.

Mezi nosné konstrukce posuzované a upravované při rekonstrukcích patří základy, svislé konstrukce, vodorovné konstrukce, schodiště a konstrukce pro střešní plášť, obvykle krov.

Základy

U základů je vždy nutné sondami ověřit stávající stav provedení a nespoléhat se na dokumentaci z archivu. Realizovali jsme rekonstrukci stavby, kde základy byly v původní dokumentaci vykresleny standardní betonové, ale realita byla až neuvěřitelná, celý dům byl založen pouze na jedné řadě cihel. Je ale třeba i říci, že fungoval bez jakékoliv viditelné poruchy v celém objektu. Jenže pokud stavbu chceme přitížit novými konstrukcemi, rozšířit půdorys, musíme stav základů bezpodmínečně znát. Souvisí to i s případným řešením hydroizolace spodní stavby, kde jsou obvykle pouze zbytky původní izolace, častěji spíše žádná. Nedostatečnou únosnost základů je možné řešit podchycením (ostře pálené cihly, dobetonování), dodatečná hydroizolace se většinou řeší odkopem, položením drenáže a instalací nových izolací, respektive podřezáním, vrážením plechových zámkových dílců apod., je to ale zásadní vícepráce v řádech statisíců. Navíc některé typy základů velmi komplikují zaizolování již svojí podstatou (například kamenné sokly apod.). Přitížení základů v případě nástavby je třeba odborně spočítat, vždy je vhodné uvažovat pro nástavbu s nosnými prvky, které stavbu přitíží minimálně. Využívejte lehké zdivo, například pórobeton, sádrokartonové konstrukce, pomoci může například odlehčení střešní plochy výměnou těžké pálené krytiny za plechovou apod.

Svislé konstrukce

Nosné obvodové i vnitřní zdivo se obvykle upravuje v rámci změn ve vnitřní dispozici a v souvislosti se zvětšováním otvorů pro okna a dveře nebo pro prosklení do zahrady. Velice zde záleží na znalosti stavu konstrukcí, někdy v objektu chybí ztužující věnce, proto se statik projektant musí s objektem dobře seznámit. Má to vliv i na stanovení vhodného řešení, protože v jednoduchosti, ale bezpečnosti zásahů a úprav do nosných konstrukcí se projeví i cena za tyto práce. Setkávám se někdy s opravdu monstrózními ocelovými konstrukcemi, které není jednoduché realizovat a jejich cena je poměrně vysoká. Zde je asi vhodné připomenout, že na počátku úvahy o rekonstrukci by se mělo zhodnotit, zda má stavba nějakého ducha, kterého chceme zachovat, zda je rozsah rekonstrukce ještě ekonomický vzhledem k variantě dům odstranit a nahradit novým. Bohužel při špatném zhodnocení stavu se může stát, že se dům prakticky odstraní v průběhu rekonstrukce, neboť se při odbourávání konstrukcí projeví jejich naprosto nevyhovující stav a prakticky nic jiného již nezbývá. Je to ale překvapení nemilé, proto je nutná zmíněná pečlivá příprava. Pokud se zmiňuji o ceně, je vhodné si nechat odborně posoudit náklady již ve stadiu návrhu - studie. Právě projektujeme nový dům pro klienta, který chtěl původní dům zrekonstruovat, ale odhad projektanta za rekonstrukci se oproti jeho návrhu a ocenění několika firem lišil o 100 %.

V jednodušších rekonstrukcích představuje zásah do nosných konstrukcí především otevření všech otvorů a případně uvolnění dispozice, což se většinou řeší pomocí ocelových profilů s podchycením stávajících konstrukcí nebo dodatečným vložením. Pozor pouze na předepsanou aktivaci, která je velice nutná, aby nedošlo k nepožadovanému sednutí konstrukce a tím vzniku trhlin. Řeší se např. vyklínováním s použitím rozpínavé malty.

  • Příště se zaměříme na rekonstrukce vodorovných konstrukcí, schodišť, krovů a střech.

Článek

Článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 2/17