Na první pohled by asi nikdo netipoval, že historie tohoto domu sahá až do 16. století, pravděpodobně před rok 1584. V tomto roce postihl Mikulov velký požár a jeho obětí se podle stavebně historického průzkumu stal zřejmě i prapůvodní dům formovaný ještě dozvuky gotické architektury. V průběhu let pak prošel řadou oprav a rekonstrukcí, ty zásadní spadají do období renesance a baroka.

Dům se nachází na místě bývalé židovské čtvrti. Mimochodem mikulovská židovská obec byla od konce 16. století po další tři století nejlidnatějším a podle historiků také nejpodnětnějším duchovním a kulturním střediskem mezi židovskými komunitami na Moravě. Až do roku 1851 zde také sídlil moravský zemský rabín.

Výsadní postavení

První významná přestavba čekala dům už v období renesance. Typologicky se tehdy blížil vinařskému domu. Překvapivě reprezentativní a nepochybně nákladná štukatura na klenbách však dokazuje, že dům pravděpodobně fungoval jako letohrádek pro bohatého majitele vinohradu, respektive pro významnou osobnost té doby. „Na klenbách domu se zachoval renesanční ornament podobný tomu, jaký je ve výzdobě mikulovského zámku, zámecké hrobky a kostela,“ přibližuje investor, který inicioval přestavbu domu. „Myslím, že je to trochu záhada, k čemu dům vlastně sloužil, protože v historických pramenech se o tom nedočtete,“ doplňuje.

Renesanční etapa tohoto letohrádku byla velmi krátká, protože město postihl další požár za třicetileté války. Po něm následovala další zásadní rekonstrukce, tentokrát barokní. V tomto období vznikla další malá záhada – v domě se objevil štukový symbol květu, který byl v té době běžný v modlitebnách. „V této ulici je památkově chráněných 45 domů, většinu z nich jsem před započetím rekonstrukce navštívil. Štukové ornamenty jsou tu zastoupené minimálně, spíše zde vidíte ploché lišty na hraně kleneb,“ popisuje dnes už bývalý majitel domu. Podobný ornament je pouze v synagoze, což ho opět přivedlo na myšlenku, že tenhle nenápadný domek musel mít ve své době zásadní význam.


Návrat ztracené duše

Dům koupil před několika lety s manželkou s tím, že zde vytvoří rodinné bydlení. Neměli však zájem o zbrklou přestavbu. Chtěli domu především vrátit jeho kouzlo a rekonstrukci udělat co nejkvalitněji za pomoci předních odborníků.

Dům byl při koupi v poměrně neutěšeném stavu, poslední zásadní rekonstrukci do té doby prodělal v roce 1926. Na jeho vzhledu se negativně podepsalo několik menších úprav z období druhé poloviny dvacátého století. „Inspiraci pro rekonstrukci a zařízení jsme čerpali, kde jsme jen mohli. V mnohém byli pro mě vzorem dva kamarádi, kteří jako jedni z prvních obnovovali památky v Mikulově na této ulici a respektovali genia loci domů. Byly to domy, kde jste při první návštěvě viděli skrz střechu na nebe. Prostě adepti na zbourání. Dnes jsou to nádherné stavby, které obdivují turisté,“ vypráví investor.


Tři roky práce

Rekonstrukci domu pečlivě plánoval několik měsíců. Ve spodním patře o dispozičním řešení rozhodly původní klenby, podkroví bylo navržené nově. Veškeré stavební úpravy majitel konzultoval s odborem památkové péče. Navíc si pečlivě dohledával informace, rady a reference v oblasti rekonstrukcí historických památek.

„Měli jsme štěstí na odborníky i šikovné firmy,“ říká investor. Na projektu se podílel například statik Dalibor Klusáček, který je považovaný za jednoho z největších specialistů na rekonstrukce historických budov v Jihomoravském kraji, nebo Michael Balík, kapacita v oblasti sanace vlhkého zdiva. Ten doporučil odvětrat podlahy a použít kvalitní německé sanační omítky.

Rekonstrukce trvala celkem tři roky. První rok se dělaly sanační a hrubé stavební práce, druhý rok odborníci nechali stavbu „vydýchat“ co největší množství vlhkosti. Při tom se v druhém roce rekonstrukce instalovaly rozvody technického zařízení. Až třetí rok byla stavba hotová včetně interiérů.

V současné době vlastní dům nový majitel, který dům dlouhodobě pronajal. Shodou okolností je nový nájemce společný kamarád původního a nového majitele. Dům nyní slouží pro krátkodobé pronájmy, takže krásnou mikulovskou záhadu si může vyzkoušet na vlastní kůži každý.

  • Projekt: OK Atelier, Břeclav, statika Dalibor Klusáček
  • Dodavatel: Subdodavatelsky – jednotlivá řemesla: voda a topení firma Matocha, Hustopeče; elektřina a zateplení podkroví firma Trecha, Tvrdonice; zednické práce firma Michlovský, Břeclav; interiér (schodiště, podlahy, stoly atd.) RAP, Mikulov.
  • Zastavěná plocha: 153 m2
  • Obvodová konstrukce: Smíšená
  • Střecha: Bobrovka, pálená taška Tondach, krovová soustava
  • Fasáda: Nezateplená, minerální omítka
  • Omítky: Sanační BASF
  • Okna: Kastlová; přízemí jednosklo, firma JSMT, Moravská Třebová; v podkroví a ve vnějších dveřích dvojsklo
  • Podlahy: Dřevěné, dub bělený, olej; cihly (sklep); dlažba – dvorek renesanční dekor, sklep barokní a renesanční, chodba klasicistní
  • Vytápění: Elektrický kotel, litinové radiátory Viadrus
  • Foto: Robert Žákovič

Tato návštěva byla součástí časopisu Dům&Zahrada 3/19