„Oni Vám ten papír ještě neposlali? Vždyť už mají zaplaceno od února?“ Toto byl dotaz mého hypotečního makléře, když jsem mu volala, že ani osobní návštěva na exekutorském úřadě v Písku žádný pokrok nepřinesla. Dokonce pan právník ani nepřišel, vzal si nás v podatelně na telefon a pak se mnou mluvil jak s největším blbcem, co se nevyzná ani v jednom paragrafu. Přece nemohu svou žádost o vydání potvrzení o zrušení zástav podmiňovat nějakým svým požadavkem, že to potřebuji pro banku! Na to jsem mu odpověděla, že to samozřejmě nemohu, ale že by byl velice laskav, kdyby mi dokázal sdělit, jestli na ten papír budu čekat měsíc, dva nebo půl roku. Na to mi však neodpověděl a prý celou záležitost zkontroluje a pak ten papír na katastrální úřad pošle.
REKONSTRUKCE DOMU ONLINE UŽ PŘINESLA:
- Jak jsme k domu přišli
- Papíry, papíry, papíry
- Domem křížem krážem
- Takhle by měl vypadat
- Začínáme stavět
- Bouráme a vyklízíme
- Bouráme a zahradničíme
- Jak se staví vnitřek domu
- Zase jsme na začátku
- Akce skleník";i:10;s:172:"Konečně stavíme";i:11;s:166:"Kontrolní den
Ale kdy? Marnost nad marnost, manžel tam byl se mnou a docela se vztekal. Ne na mě, ale tam mají všechny dveře zamčené a už chápu proč. Nevadí, stále jsem v klidu. Žádná faktura.
Téma: zahradničení
Je to tak - já mám skleník! Kdyby mi tohle někdo vyprávěl, když mi bylo dvacet, budu na něj koukat a smát se na celé kolo. Kdyby mi tohle někdo vyprávěl, když mi bylo třicet, budu na něj koukat a myslet si svoje.
A teď tam stojí v celé své nádheře, tchán dodal sazeničky ještě navíc, takže mám vysázené okurky, rajčata všechny možné druhy, papriky pálivé, sladké, giga i maličké, nějakou tu dýni, cuketu, lilek a pak mám experimentátorský prostůrek v rohu skleníku, kde nyní čekáme, zda vyraší meloun. Už chápu tu reklamu na jeden velký kutilský řetězec, jak tam ten chlap něco dodělá a má TEN pocit… já myslím, že TEN pocit měli i ti mí chlapi, všem moc děkuji za pomoc. TEN pocit jsem měla i já a tak nějak se mi nechce do mého skleníku už teď nikoho pouštět. Manžel mi tam pořád chodí kontrolovat samootevírací okénko, protože tomu nevěří (ještě jsme ho neviděli se samootevírat nebo samozavírat), tchán tam má jít hned za ranního kuropění, jestli je zavřené. A manžel mi dokonce řekl, že pokud chci, tak mi přidělá zeleninový záhon! A to mi jdou zatím jen ředkvičky!
Tak jsem našla na netu náááádherný, ale náááádherný zeleninový záhonky, hezky vysoký do pasu, a tak jsem mu ipadem mávala večer před očima. Uvidíme. Možná za rok, za dva, až nabere dech. Také ohniště tam měli nádherně vyzděné do výšky... Druhý den už byl rozvážnější a ohniště prý jen vyložíme kamenem.
Téma: dům
Tak nám hezky přibývají stěny, dolní patro už začíná nabírat obrysy našich představ, skoro dokončená je ložnice, nové stěny už má naše koupelna a dolní WC s komorou. Centrální šatna už je také vyzděná a nyní už zbývá jen probourat nosnou stěnu z obýváku do kuchyně. To si nechali stavebníci hezky na konec. Bordelu je z té stavby pořád dost. Nestačíme uklízet. V druhém patře se zatím nic moc neděje, jen se vybouralo to divné zastřešení nad schody a otevřelo schodiště. Stavebníci nyní odešli na jinou stavbu, udělají základy a vrátí se k nám.
Byl u nás řemeslník, který bude dělat vodu a topení, pak u nás byl řemeslník, co bude dělat střechu (cituji:„sundavat tu prasárnu, co tam byla udělaná nad vchodem“) a také sádrokartony v prvním patře. Ten mi byl sympatický, vypadal totiž přesně jak typický motorkář, potetovanej, vousy, kouřil Startky. A taky říkal, že máme jednu stranu bez okapů, jestli o tom víme. No jistě, teď už o tom víme!
A my s mužem šli na radu jednoho podlaháře do podlahárny. Krásně se nám tam věnovali, rozmluvili nám dřevěnou podlahu i marmoleum, takže vlastně nebudu mít nic z toho, co jsem chtěla… Uvidíme, až nám pošlou cenovou nabídku. Ještě není všem dnům konec, přijede k nám totiž Václav a ten umí každou podlahu, jakou si kdo vzpomene, a dokáže si to i pořádně vystěrkovat. Koukáte, jaký už používám termíny? Stěrka byla pro mě před stavbou nějaká forma buzerace. A teď se mi rozšiřují obzory.
Náš starší syn už není tak nadšený z našeho víkendového pobytu na vsi, protože se tam od něj chce práce. Hodně práce. A té on není zas až tak navyklý, teď musel kopat jámu pro strom (už tam máme tři jabloně a dva buky). Ono mu to nešlo, a tak se u toho vztekal a vztekal, opíral se o lopatu, válel se na trávě, a práce mu neutekla, hezky na něj počkala. Musím mu s sebou brát větší svačiny, ať je víc v klidu.
A co nás čeká? Nemůžeme momentálně objednat ani tepelné čerpadlo, ani nic do koupelen či na vodu, teď prostě zdíme. Až dozdíme, tak uvidíme.
Krásně u nás bude i bez toho všeho, to je jasný!