Majitelé sice ještě bydleli v pražském sídlištním bytě, jejich představa o bydlení v domě se zahradou se však již začala naplňovat. Nechtěli žít v tuctové novostavbě a jen tak někde. Hledali místo a dům, které by je oslovily svou jedinečností. Jelikož se jim líbil styl secese a moderny z první republiky, byl cílem dům z tohoto období a s pěkným pozemkem k tomu. To vše našli v malé obci na západ od Prahy.

Kdo chce vidět i to, jak dům vypadal před rekonstrukcí, ať si pustí video.

Rozhodnutí o rekonstrukci

Základy domu byly postaveny v roce 1928, od té doby ovšem stavba absolvovala několik nešetrných rekonstrukcí, přístavbu, zabudování luxfer a obklad fasády. Kouzlo prvorepublikové vily tak již téměř vyvanulo. Přes nepovedené zásahy se majitelé rozhodli pro nákladnější cestu k bydlení – rekonstrukci, kterou se rozhodli vrátit domu jeho ztracenou krásu.

Návrh vlastní rekonstrukce pochází od majitelova bývalého spolužáka, architekta Filipa Havliše z ateliéru NEW HOW. „Zrekonstruovaný dům měl vypadat co nejpřirozeněji, včetně přístavby doplněné k původní části stavby, dům a zahrada měly být současně propojeny v jeden celek,“ říká architekt. „Návrh měl přitom vycházet z atmosféry 30. let či anglické architektury, neměl však jen puristicky a slepě kopírovat nebo napodobovat historii.“

Návrat k původní podobě

Snahou bylo navázat na původní charakter stavby a očistit dům od všeho později dodaného, rušivého a nadbytečného. „Snažili jsme se přitom dodržet styl z doby vzniku, avšak nepoužívat příliš zdobných prvků,“ popisuje Filip Havliš. Zevně byl podle něj kladen důraz hlavně na výběr a členění oken, volbu šambrány a barevnost zachovávající styl staré zástavby. S ohledem na nároky současné rodiny s dětmi bylo nutné hlavní část domu také zvětšit. Nová přístavba zahrnovala obytný prostor jídelny a kuchyně, dva dětské pokoje v patře a kamennou terasu.

Rekonstrukci realizovala místní stavební firma, část prací či dodávek náročnějších na detaily a provedení nominoval nebo zajišťoval majitel sám. Dostavba byla postavena z cihel a železobetonových konstrukcí s kontaktním zateplením fasády polystyrenem. „Nešlo o nic neobvyklého – tradiční lokální materiály a prvky odpovídající celkovému charakteru i původní podobě domu,“ vysvětluje architekt.

NEW HOW architekti

Architektonický ateliér NEW HOW navazuje na zkušenosti z předchozí kanceláře architecti.cz a samostatné tvorby svých zakládajících členů – arch. Filipa Havliše a arch. Davida Zámečníka. Za dobu existence obdržel ateliér několik ocenění v architektonických soutěžích a jeho projekty i realizace byly publikovány v odborných médiích. Dosud největším úspěchem bylo vítězství v mezinárodní architektonické soutěži na Novou Kežmarskou chatu ve Vysokých Tatrách na Slovensku.

„Ať už se jedná o drobný design, interiér, dům, nebo urbanismus, snažíme se při procesu navrhování vždy tvořit a spolupracovat s klientem od studie až po realizaci. Během dlouholeté praxe jsme si ověřili, že jedině tak se dá garantovat kvalitní výsledek a konečná spokojenost na obou stranách,“ shodují se oba architekti. www.newhow.archi

Úspornost vs. možnosti

Přání nízkoenergetického domu se ovšem majitelé museli vzdát. Kvůli stáří domu a použitým materiálům musejí investoři často počítat s tím, že nelze dostát moderním požadavkům ohledně energetické náročnosti. Podle Filipa Havliše je pak nutné zvážit míru vylepšení na úkor vzhledu a charakteru stavby, protože jakékoli zateplení vždy „zvětší“ dům a změní poměry ploch fasád a okenních otvorů.

„V našem případě jsme zvolili rozumný kompromis a nesnažili se vytvořit energeticky pasivní dům. Při rekonstrukci jsme vyvážili míru zateplení s ohledem na zachování charakteru a vzhledu.“ Dům je vytápěn klasickými topnými tělesy a podlahovými konvektory, plynový kotel je umístěn v suterénu. „Energetický štítek se nedělal, na své možnosti byl ale dům zrekonstruován a dostavěn tak, aby byl co nejúspornější.“

Světlo a prostor přízemí

Po vstupu do domu, projití verandou a prostornou chodbou se vchází do haly se schodištěm. Odtud je možné vejít do otevřeného obytného prostoru s kuchyní a jídelnou spojeného přes francouzská okna a terasu se zahradou. Na opačné straně přízemí se nachází pracovna a hostinský pokoj s toaletou. Na schodiště vedoucí do prvního patra dopadá světlo atraktivním stropním světlíkem, který respektuje ducha domu a funkčně nahrazuje v minulosti dosazené luxfery.

„Největší radost byla spolupráce s investorem – absolutní důvěra a zároveň společné naladění na finální vzhled a výsledek rekonstrukce,“ vzpomíná Filip Havliš.

„Pokud se nám někde podařilo zachovat něco z doby, kdy dům vznikl, snažili jsme se to začlenit do nového vzhledu,“ vypráví architekt a jako příklad uvádí terazzo podlahy u vstupu do domu a v chodbách nebo zábradlí okolo schodiště. „Kovová část zábradlí je jediným dobovým artefaktem ze třicátých let.“

Z patra do sklepů

Úpravou podkroví vznikly dva velké dětské pokoje, ložnice rodičů a koupelna s toaletou. „Jelikož se rodina rozrostla, původní dva dětské pokoje již nestačí. Aktuálně jsme proto připravili úpravu půdy na další obytný prostor,“ říká architekt. Téměř všechny úložné prostory jsou atypické a byly vytvořeny na míru. Děti i rodiče mají vlastní oddělenou šatnu.

Zrekonstruovat a odvlhčit bylo nutné i původní sklepy. Dnes se v nich kromě technického zázemí domu nachází i vinotéka a na přání byl vytvořen rovněž shoz špinavého prádla z 1. patra. Suterén proto funguje také jako prádelna a místo určené k žehlení.

Hodnověrný interiér

Navržený interiér měl být v souladu s exteriérem domu. „Výhodou bylo, že otec majitele, který pomohl i jako stavební dozor, se věnuje restaurování starého nábytku. Spolu s ním se tak podařilo najít vhodné autentické vybavení či doplňky nebo navrhnout a zajistit výrobce prvků zcela nových,“ objasňuje postupné vytváření interiéru architekt.

Základem byly kvalitní dubové podlahy, zrenovované terazzo, dubové obložení původního schodiště s velkým světlíkem a koupelny v retro stylu. Dojem doplňuje pár originálních kousků sedacího nábytku, stejně jako nové prvky vestavěného nebo volného interiérového vybavení v modernistickém stylu a dokonalém řemeslném zpracování. Detaily dotahují celek, např. vyplétané kryty na topení nebo doplňky inspirované funkcionalismem.

Terasovitá zahrada

Pozemek má jihozápadní orientaci a do domu se vstupuje z jeho severní části. Svažitý terén zahrady vyřešila zahradní architektka jeho rozdělením do několika úrovní. Výsadba byla navržena s ohledem na okrasnou a užitnou funkci, z užitkových rostlin se zde nacházejí jen původní ovocné stromy a bylinky do kuchyně. Harmonický celek dotváří umělecká díla promyšleně rozmístěná po zahradě, altán a osázená střecha přístřešku na auta.


Technické údaje

  • Autor projektu: Ing. arch. Filip Havliš
  • Původní zastavěná plocha: 188 m2
  • Stávající zastavěná plocha: 260 m2
  • Užitná plocha: 292 m2
  • Konstrukce stavby: keramické zdivo
  • Střešní krytina: pálené tašky
  • Fasáda: probarvovaná omítka
  • Zateplení: kontaktní polystyren
  • Okna: dřevěné europrofily s dvojskly
  • Vnější a vnitřní dveře: dřevěné, na míru
  • Podlahy: dubové dřevo, dlažba, terazzo
  • Vytápění: plyn
  • Energetická náročnost: neznámá
  • Termín: návrh 2008, realizace 2011

Zdroj: New How Architekti