Architekti z Gokostudia stáli před nelehkým úkolem. Majitelé si přáli praktičtější, modernější a prosvětlený domov, kde by měli více úložných prostorů a mohl se tu pohodlně pohybovat i fyzicky hendikepovaný člen rodiny. Problém nebyl v rozloze bytu, ale v jeho nadměrné členitosti. Malé tmavé místnosti na sebe ani logicky nenavazovaly, do koupelny se chodilo přes ložnici, z kuchyně do jídelny se muselo projít dlouhou chodbou.
Kuchyně a pracovna se navíc nacházely v jádru bytu a jejich okna směřovala do mrňavého dvorku, kde panuje věčný stín. Kvůli nepraktickému rozložení místností majitelé využívali obývák jen pro slavnostní příležitosti a z pracovny si udělali skladiště.
Architektům bylo jasné, že se budou bourat všechny příčky, které zbourat jdou. Ve výklenku hned u vstupních dveří se zbudoval nový kuchyňský kout, který se napojil na jídelnu a obývák. Ze staré kuchyně vznikla koupelna, zatímco původní koupelna za ložnicí nyní slouží jako prostorná šatna.
Architekti pracovali pouze se třemi materiály, a to s dřevem, cementovou stěrkou a porcelánem. Rovněž barvy omezili na tři: bytu dominují odstíny šedé a vzor dřeva, které příležitostně doplňuje barva mědi. Výsledkem je střízlivý, útulný domov, kde si už nepřipadáte jako v bludišti.