Jak jedna rodina na Vysočině vzkřísila opuštěnou usedlost

Nejcennějším bonusem usedlosti je výborná poloha pozemku – nejbližší sousedé jsou zhruba 300 m daleko, místo tedy skýtá dokonalé soukromí a dům hledí průčelím dolů do široké krajiny. Samotná stavba ale vyžadovala rozsáhlou rekonstrukci.

Majitelé proto oslovili architekty Michala Schwarze (ateliér Rangherka 5) a Jana Formana, jejichž portfolio zahrnuje vícero rekonstrukcí starých budov. „Dalo by se říct, že se na renovace starých budov skoro specializujeme, máme tento druh zakázek rádi a snažíme se k nim přistupovat s pokorou k tradičním technologiím a materiálům,“ říká Michal Schwarz. „Kromě toho jsme s majiteli přátelé, tak mezi námi panovala důvěra, která je při realizaci takového projektu nezbytná.“

Nevelká usedlost z roku 1922 má půdorys písmene U otevřeného směrem dolů, k jihu a do krajiny. Ve střední části byly klenuté chlévy, k nimž ze západu přiléhala stodola a z východu chalupa. Mezi oběma křídly je polootevřený dvůr, který chrání vstup do domu před zdejším téměř permanentním větrem.

Zachovat ráz stavby

Během předběžných průzkumů se ukázalo, že značná část konstrukcí je v nevyhovujícím stavu. „Půdorys usedlosti jsme zachovali a pouze jsme mírně zvětšili objem podkroví, aby vyhovovalo požadavkům majitelů na tři návštěvnické ložnice. Původní stodolu jsme doporučili kompletně strhnout a nahradit ji novou dřevostavbou, v níž bude garáž, letní kuchyně a dřevník,“ vzpomíná architekt. „Část obytné chalupy jsme navrhli nově vyzdít kvalitními keramickými tvárnicemi tak, aby bylo možné dům do budoucna efektivně vytápět tepelným čerpadlem.“

Horké srdce domu

Nad navrženými změnami se sešli architekti s majiteli a následovalo kolečko konzultací, během nichž se projekt dotáhl do finále. „Samozřejmě i během stavby jsme společně řešili nějaké dílčí věci. Nejsložitější z nich byla asi kachlová kamna,“ popisuje Michal Schwarz.

Jak takový projekt vzniká? Přijede mistr kamnář, prostor zaměří, dohodne se s majiteli na požadovaných funkcích a ve spolupráci s architekty pak vznikne celkové řešení včetně designu kachlů, které se potom vyrobí na míru. Z nich potom mistr kamnář sestaví kamna rovnou na místě.

„V tomto případě měli majitelé přesnou představu, že od kamen čekají prostor na vaření, možnost vytápění, ale také pěkný vzhled a příjemné zóny pro posezení a odpočinek, proto byla pec náročná na projektování i realizaci,“ uvádí architekt. Ovšem díky peci původní chalupa získala srdce, tedy centrální obytnou místnost, která vyplňuje celé přízemí. Na ni navazuje středová část, v níž je pracovna, k ní příslušející koupelna a vstupní hala do domu ústící pod kryté zádveří s kamennou podlahou. Odkud zase vede průchod do nově postavené stodoly a letní kuchyně.

Další informace a fotografie najdete v květnovém čísle časopisu DŮM & ZAHRADA, které vychází 18. dubna.