Řez ovocných stromů
Nejosvědčenější je pěstovat hrušně na kdouloni. Na této podnoži jsou hrušně menších rozměrů a mají kvalitnější plody. Hrušně se roubují taky na pláňata. Rouby na pláňatech mají vyšší životnost (100 let) než rouby na kdouloni (30 let).
Řez hrušní se provádí dle stejných zásad jako řez jabloní. Hrušeň obecně snáší řez velmi dobře. Hrušně rostou strmějí vzhůru, proto je vhodné je vyvazovat hned v začátku, a nastavit si tak „lepší základní“ tvar koruny.
Řez po vysazení hrušně – záleží na tom, jak starý stromek jste vysadili. Zda již stihl vytvořit postranní větve. Postranní větve jsou velmi důležité, stanou se později kosterními větvemi koruny stromu. Tyto větve zakracujeme těsně nad pupenem směřujícím ven. V prvním roce mladý stromek velmi bujně raší a vyhání velké množství nových výhonů. Všechny nové výhony můžete zkracovat o polovinu. Odstraňujte výhony, které rostou směrem do koruny stromu. Pokud takto provedete řez v prvním roce života stromu, koruna se rychle rozvětví. Mladý strom můžete prořezávat po čtvrt roce a vždy vyštípejte větve rostoucí dovnitř koruny.
ČTĚTE TAKÉ:
Výchovný řez – u hrušně provádíme výchovný řez mezi 1-5 rokem. Výchovným řezem tvarujte kostru koruny. Ihned po výsadbě na podzim zkraťte všechny výhony mladé hrušně asi na 1/3. Jestliže budete hrušeň sázet na jaře, pak nechejte 3-5 hlavních výhonů a ostatní zakraťte na 2-3 pupeny.
Řez hrušně – ve druhém roce – výhony stříhejte na vnější pupen, odstraňujte konkurenční výhony a výhony ramen zkracujte asi o 1/3. Ve třetím roce – odstraňte také konkurenční výhony a ostatní výhony zkraťte o 1/3. Druhé patro stromu zakládáme ve čtvrtém roce.
Letní řez – je velmi důležitým řezem u všech jádrovin, tzn. jabloní i hrušní. Při letním řezu odstraňte všechny křižující se větve, větve rostoucí směrem do koruny, a větve, které korunu zbytečně zahušťují. Zakraťte větve, u kterých chcete podpořit plodnost. Větve zakracujeme tzv. na čípek. Řez na čípek vypadá tak, že na konci řezu je část větvičky bez pupenu. Řez se provádí na 6-8 pupenů. Tím se podpoří vyživení pupenu.
Zimní řez hrušní – provádíme v lednu až únoru. Na konci zimy, hned jak opadnou nejkrutější mrazy. Při zimním řezu nejprve odstraňte větve, které rostou dovnitř koruny. Odstraňte také větve, které se navzájem kříží. Zimní řez se provádí hlavně z důvodu prosvětlení koruny. Po zimním řezu se na hrušni velmi rychle objeví velké množství planých výhonů. Rostou přímo vzhůru z pupenů, které nevytvořily květ. Tyto plané výhony rostou velmi rychle a odebírají stromu značné množství energie. Proto tyto výhony pravidelně odstraňujte, zejména u mladých stromků.
Řez ovocných stromů
Zmlazení stromu – u starších hrušní mohou větve vysychat. Pokud má vaše hrušeň k tomuto sklon a již vidíte, že některé větve potřebují obměnit, tak kolem starší slabé větve nechávejte vlky. Tyto plané výhony plodí v druhém roce. Plané výhony, i když směřují vzhůru, se po odplození ohnou a mohou plnohodnotně nahradit usychající větev, kterou vyřežte. I na vlcích se můžete dočkat kvalitního ovoce.
Invazivní zmlazující řez – se nedoporučuje u jiných stromů, ani jádrovin. Hrušeň snese i velmi radikální řez. Pokud je třeba omladit celý strom, řízněte korunu cca 2-3 metry nad zemí, těsně za nějakou silnou, zdravou a dobře rostoucí větví.
Jak poznáme květní a listové pupeny – listové pupeny přiléhají k větvím a jsou menší. Květní pupeny jsou plnější, zaoblenější. Při řezu/střihu větve dbáme na to, abychom větev správně za pupenem zakrátili. Správný řez je kousek nad pupenem, pod úhlem 45°. Nezakracujeme příliš vysoko – to způsobí, že pupen zaschne. Ani příliš nízko, to způsobí zatečení vláhy do pupenu. V takto navlhlém pupenu se drží plísně, a pupen odumře.
Regulace plodů – pokud si přejete kvalitní a velké plody, vyzkoušejte jeden rok metodu regulace plodu. Když se plody začnou nalévat a mají průměr kolem 1,5 cm, postupně proberte a odstraňte ze svazku malých plodů 1-3 malé hruštičky. Ty odstraňujte bez stopek. Pokud hruštičku vytrhnete i se stopkou, ostatní plody zaschnou. Snažte se nadbytečné plody vytrhávat tak, aby stopka ve svazku zůstala.
Článek vznikl ve spolupráci s Semena-rostliny.cz a Pestovani.in
Titulní foto: Thinkstockphotos.com