Je to čas sklizně pozdních odrůd, ale též ošetřování starších a sázení nových dřevin i zakládání kompostu. Počasí nás v tuto dobu dokáže pořádně pozlobit, ale když se vyjasní, neudrží nás nic doma. Brodíme se barevnou řekou spadaného listí, odmykáme zahradní branku, a pak už si jen řekneme:

A jdeme na to!

Autor: archiv I v ovocné zahrádce už nám definitivně dozrávají poslední odrůdy zimních jablek, které sklízíme i se stopkami postupnou probírkou. Plody s utrženými stopkami nebo i mírně natlučené co nejrychleji zpracujeme. K uskladnění použijme pouze zdravé a nepoškozené kusy.

Pamatujme, že

Už během sklizně můžeme ovocné stromy lehce okopat a přihnojit kompostem nebo jednosložkovými fosforečnými a draselnými hnojivy. Po sklizni důkladně očistíme jejich kůru železným kartáčem od borky. Ta bude určitě plná škůdců, a proto ji nebudeme dávat na kompost, ale spálíme nebo zakopáme do hlubší jámy a zasypeme vápnem.

Pamatujme i na lepové pásy, které se stanou pastí dalších škůdců. Pokud jsme se v předchozích měsících stejně poctivě starali i o sklizené slivoně, můžeme jejich lepové pásy plné škodlivého hmyzu už nyní spálit a nahradit novými.

Jdeme sázet!

Po opadu listí až do listopadu můžeme též sázet jabloně, hrušky, slivoně a keře bobulovin. Máme-li něco takového v úmyslu, je už nyní nejvyšší čas k vykopání jam. Zakoupené dřeviny, které nezvládneme okamžitě vysadit, založme kořenovou částí do země. Než se pustíme do vlastního sázení, zkrátíme nůžkami mírně jejich kořeny i nadzemní část (je třeba odstranit zejména poškozené a uhnilé části) a na chráněném místě ponoříme celý kořen zhruba na jeden den do nádoby s vodou nebo jílovitou kaší. Před vlastním sázením zatlučeme do země lehce opálený opěrný kůl, který by měl budoucí stromek podpírat a chránit před větry ze severní strany.

Teplomilné druhy ovoce, jako jsou kiwi, broskvoně, meruňky, ale i ořešáky a ostružiny, už nesázíme. Založíme je v kůlně či na jiném chráněném místě do země a s jejich vysazením na otevřený prostor počkáme až na jaro.

Je libo maliny?

Autor: archiv Jestliže se nám v létě vždy sbíhají sliny při pohledu na sousedovy šťavnaté plody malin a usedá nám srdce nad naším prázdným talířem, nezoufejme. Vše se dá ještě napravit. Nyní je k tomu nejvhodnější čas. Keříky maliníku se vysazují na slunném nebo poloslunném místě – většinou u plotu. Na půdu není tento keř příliš náročný, vyhovuje mu jakákoliv zem kromě mokrých jílů a suchých štěrků. Přesto nám bude vděčný za dostatek humusu a vápna v půdě.

Tyto rostliny se většinou nevysazují jako solitéry, ale v řadě na vzdálenost 60 cm až 1 m. Nedoporučuje-li prodejce jinak, zkrátíme i těmto sazenicím nadzemní část přibližně na 40 cm a současně upravíme i kořen. Aby se keříky mohly hned z jara nerušeně vyvíjet, je dobré už nyní udělat drátěnou oporu. Stačí na každém konci zatlouct po stranách dva kolíky vzdálené asi 60 cm od sebe a ve výšce 1m napnout drát. Můžeme samozřejmě použít i jeden kůl ve tvaru kříže se stejnou roztečí. Dráty pak upevníme na jeho ramena.

-ra-Foto: www.profimedia.cz