Říjen je obdobím, kdy doznívající léto předává definitivně vládu nad přírodou chladným a mrazivým měsícům. Pro většinu tvorstva je také příležitostí k dokončení každoročních povinností. Tažní ptáci se stěhují na jih, jelen spěchá za srnami a zahrádkář na svůj milovaný pozemek, aby sklidil plody celoroční píle. Podzimní sluníčko ještě občas předvede čarokrásné dny lákající k lenošení, ale každému je jasné, že mnoho času nám už nezbývá.

Pusťme se do sklízeníTento měsíc je hlavním obdobím sběru jádrového ovoce, především jablek, ale i ořechů, některých pozdních odrůd hrušek a výjimečně i švestek. Termín jejich sklizně není každý rok stejný, ale přizpůsobuje se sklizňové zralosti, která je zase ovlivněna především současným i předchozím počasím. U jablek a hrušek rozpoznáme toto poměrně krátké období kromě chuti také podle toho, že se jejich stopka při mírném pootočení oddělí od větve i s plodem, aniž by došlo k jeho poškození. Snadno se má oddělit i zralá švestka, jejíž povrch ale zůstává na omak stále tuhý a leskne se. Vyzrálý ořech pak sám vypadává ze slupky, nebo ho můžeme snadno setřást. Dříve, či později?Přesný termín sběru rovněž přizpůsobíme dalšímu využití. Jablka, hrušky a švestky určené k uskladnění nebo na kompot otrháme raději o nějaký ten den dříve. Pokud je ale chceme zpracovat na marmeládu, mošt nebo použít k destilaci, necháme je naopak přezrát. V každém případě se ale pustíme do jejich sklizně za suchého počasí nebo je před uložením alespoň necháme důkladně proschnout. „Levnější“ způsob uskladněníPokud máme k dispozici dobře větraný tmavý sklep, kde se průměrná vlhkost pohybuje od 85 do 90 % a teplota neklesne pod -5 °C a nestoupne nad +5 °C, je nám hej. Určitě jsme ho už v září vykouřili sirnými knoty a vybílili nehašeným vápnem a nyní tam už jenom přidáváme další ovoce a pravidelně kontrolujeme jeho stav. Jestliže bydlíme v paneláku, můžeme si na balkón alespoň postavit bednu zateplenou polystyrénem a do ní ovoce uložit podobným způsobem, jako bychom to udělali ve sklepě. Neměla by být příliš veliká, abychom ji při silných mrazech pod -10 °C mohli přemístit do nevytápěné chodby. Co musíme stihnout?O očesané ovocné stromy je potřeba se co nejdříve postarat. Nejprve z jejich větví srazíme zbylá nedochůdčata a scvrklé, tzv. mumifikované plody, které se přes zimu stávají zdrojem plísní a houbovitých chorob. Nic z toho samozřejmě nenecháme ležet pod stromy, ale nanosíme do jámy ve skrytém koutě zahrady a zasypeme vrstvou vápna a hlínou. Hned po opadu listí se pustíme do hnojení okolní půdy kompostem nebo vyzrálým stájovým hnojem a následného kypření do hloubky 8 až 10 cm. Kmeny stromů obílíme nátěrem z vápenného mléka, který ochrání jejich kůru v mrazivých zimních dnech před prudkým sluníčkem a současně bude svým zápachem odpuzovat zajíce. U neoplocených zahrad v blízkosti lesa je pak vhodné obalit kmeny ještě drátěným pletivem proti okusu veškerou lesní zvěří. Na co si dát pozor?Různá poranění, ale také jizvy po řapících, mohou být na podzim místem, kudy proniká do dřeva rakovina ovocných stromů a infikuje především jabloně. V ohrožených lokalitách proto raději provedeme preventivní postřik Kuprikolem 50 nebo Championem 50 WP, který zároveň ochrání ovocné stromy proti strupovitosti a bakteriální spále. S ochranou můžeme začít hned po opadu listí za vlhkého počasí. Po dvou týdnech ji znovu zopakujeme. Další, tentokrát drobné a cílené postřiky zaměříme proti mladým vlnatkám, které si v těchto dnech vyhledávají úkryt u paty kmenu. Jako ochranu použijeme sprej s Neudosanem AF, Mospilanem 20 SP nebo s Pirimorem 25 WG. Kdybychom proti nim nezasáhli, vyplodí na jaře příštího roku milionové potomstvo. Lepové pásyK nejnebezpečnějším a současně nepříjemným škůdcům zvláště starších ovocných stromů patří samičky píďalek, které lezou po kmeni vzhůru a kladou do větví svá vajíčka. Nejlepší ochranou proti tomuto hmyzu, ale i dalším housenkám jsou lepové pásy, jimiž obtočíme kmen pod rozvětvením koruny. Ponecháme je tam přinejmenším do prosince, ale většinou až do začátku jara, kdy je odstřihneme a spálíme i s vetřelci. Výsadba a každoroční péčePřibližně ke konci měsíce, hned po opadu listí, vysazujeme ovocné stromky, jako jsou jabloně, hrušky, švestky a slivoně. Kromě toho můžeme sázet i keříky bobulovin, zejména rybízu, angreštu a maliníku, jehož nadzemní část ovšem krátíme na 30 až 40 cm. Vzrostlé bobuloviny pak přihnojujeme kompostem nebo dobře proleželým hnojem. Můžeme ale také jejich okolí zbavit plevele a osít rostlinami na zelené hnojení, jako je ozimá řepka nebo zimní vikev. Bezprostřední okolí kmenů bobulovin je pak třeba chránit vrstvou z mulčovací kůry. Broskvoně, meruňky, aktinidie a jiné teplomilné odrůdy ovoce vysadíme až na jaře. -ra-