V říjnu se dny nezadržitelně krátí a každá chvíle strávená na zahrádce je nám čím dál vzácnější. Rána sice bývají chladná a mlhavá, ale pak se náhle objeví sluníčko a my tiše žasneme nad krásou popelavých barev. Inu zase máme podzim.

S příchodem měsíce „barevného listí“ bychom měli dokončit výsadbu jehličnanů a stálezelených dřevin. Ke konci října přijde čas také na opadavé dřeviny, především z jara kvetoucí keře. V tomto období můžeme s úspěchem rovněž sázet stromkové a keřové růže. Starší růžové keříky prořežeme a současně zkrátíme staré výhonky po zavadlém květenství na 5 cm od hlavního stonku.

V případě, že nám ještě roste tráva, můžeme pokračovat v sekání, ale ne tak často. Rozhodně už přestaneme s hnojením a začneme s pravidelným shrabáváním spadaného listí.

Protože chladných dnů přibývá, je nejvyšší čas vyzvednout ze země cibule jiřin, hlízky mečíků, begónií a dosen, ale i dalších choulostivějších cibulovitých nebo hlíznatých rostlin. Necháme je důkladně vyschnout a uložíme v suché nevytápěné místnosti. Pokud dovnitř přichází denní světlo, zabalíme je ještě do novinového papíru. Do sklepa také budeme muset přenést nádoby s lekníny a dalšími vodními rostlinami. Budeme-li je chtít nechat ve vypuštěném bazénu, vysteleme ho suchou trávou a před nástupem mrazů ho pečlivě zakryjeme.

Většina venkovních trvalek už má své nejlepší období za sebou a nyní budou potřeba zazimovat. Odstraníme jim všechny zaschlé části, ke kořínkům přihrneme zem a pohnojíme kompostem. Předtím se ale podíváme, zda by jejich trsy nepotřebovaly rozdělit.

Kromě hvězdicovitých a několika dalších kvetoucích rostlin nám na záhoncích zůstávají chryzantémy. Aby se již zbytečně nevysilovaly, vyštípneme u nich poupata, která si vzájemně překážejí a nemají již šanci vykvést.

V ovocné zahradě stále sklízíme

V ovocné zahradě sklízíme v tuto dobu pozdní odrůdy jablek, hrušek a plně vyzrálé domácí švestky. Tyto plody by se měly oddělit mírným nadzvednutím a pootočením. Uložíme je v chladném a dobře větratelném sklepě, který jsme předtím vyčistili a vydezinfikovali. Trochu mravenčí práci si dáme se sklizní pnoucích ostružin, popřípadě dvakrát plodících malin. Od druhé poloviny měsíce k nim přibudou ještě kdoule. Jejich optimální sklizňovou zralost poznáme podle toho, že začnou padat.

Okolo sklizených ovocných stromů bude třeba ještě před zimou zrýt půdu a přidat kompost. Můžeme též použít jednosložková fosforečná nebo draselná hnojiva. U malin a ostružin je nutné ostřihat odplozené pruty.

Plánujeme-li výsadbu nových stromků, měli bychom se o ně pomalu začít zajímat. Vzhledem k poměrně velkému rozšíření chorob dáme přednost rezistenčním odrůdám se zvýšenou imunitou.

V zeleninové zahradě ryjeme, hnojíme a sklízíme

V zeleninové zahrádce sezona zdaleka nekončí. Je třeba zrýt sklizené záhony a vyhnojit kompostem nebo provápnit. Záhonky s přezimující jarní cibulí, zimním hlávkovým salátem, špenátem a polníčkem povrchově zkypříme a zbavíme plevele. Přerostlé trsy pažitky rozdělíme a znovu zasadíme nebo uložíme v květináči do sklepa k rychlení.

V zemi nejspíš ještě přebývá červené a bílé zelí, černý kořen, kadeřávek, mrkev, červená řepa, ředkev, čekanka a pekingské zelí. V příštích týdnech je začneme sklízet, ale příliš s tím spěchat nemusíme. Právě v takovýchto dnech nabývá pozdní zelenina na velikosti a síle. Zatím ji raději za suchého počasí zaléváme a se sklizní počkáme, až se budou hlásit mrazy.

Mírný pokles teploty pod nulu dobře snáší pekingské zelí a fenykl. I ty bychom při mrazících měli ochránit netkanou textilií, která pomáhá udržet teplo okolo kořenů.

Zeleninou, která nám však už déle na zahrádce nevydrží, a to ani pod fóliovým krytem, jsou rajčata. Pokud nám nějaká nezralá ještě zbyla, tak jako tak je otrháme a uložíme na míse nebo v bedýnce do chladné, tentokrát však světlé místnosti, kde pomalu dojdou.

-ra-Foto: www.profimedia.cz