Řízkování nemusí vždy dopadnout podle vašich představ. I tak je to však nejsnazší způsob, jak si vypěstovat vlastní rostliny. Řízkování provádějte na jaře nebo na začátku léta. Vyhněte se však zimě, protože ta je pro rostliny stresovým obdobím. Některým rostlinám trvá déle, než vypustí nové kořeny, jiným zase tento způsob množení nevyhovuje vůbec. Jsou tu však druhy rostlin, se kterými bude řízkování hračka.

Fíkusy, monstery, sukulenty nebo maranty jsou ideální pro odebírání řízků ze stonku. Tchynin jazyk, tlustice nebo africká fialka zase pro listové řízky. Kořenové řízky ze zase snadno získávají z piley a některých trvalek s dužnatými kořeny.

Na co si dát při řízkování rostlin pozor

Základem řízkování jsou opravdu ostré nástroje, jako je nůž, žiletka nebo nůžky. Tupými nástroji byste řízek poškodili, špatně by sál vodu a snížili byste pravděpodobnost jeho uchycení.

Pokud odebíráte řízek ze stonku, získejte takzvané „kolínko”, ze kterého list vyrůstá. Najděte správnou část stonku a seřízněte ho. Ideální je odebírat řízek z vrcholu rostliny, se třemi až čtyřmi listy. Po odebrání odstraňte řízku spodní listy a dejte ho do vody nebo substrátu. Dejte si však pozor, aby by byl ve vodě ponořený pouze stonek a kolínko, ze kterého budou následně vyrůstat kořeny. Navlhlé listy by mohly uhnívat a plesnivět.

Pokud řízek sázíte do substrátu, udělejte v něm malý důlek, do kterého stonek uložíte. Substrát jemně přitlačte okolo řízku a dbejte na to, aby byl dostatečně vlhký. Přímo do substrátu můžete vysazovat řízky vánočních kaktusů, rhipsalisů, afrických kopřiv či filodendronů.

Snadnějšímu zakořenění prospěje také vyšší vzdušná vlhkost a teplota. Toho dosáhnete použitím perforované fólie, seříznutou PET lahví, zavařovačkou nebo profesionálnějším pokojovým miniskleníčkem, kterými řízek přiklopíte. Nezapomeňte kryt čas od času odklopit, aby se sazenice nezapařily a mohly se trochu „otužit“. Jakmile rostlina dostatečně prokoření, přesaďte ji do větší nádoby.

Zdroj: ireceptar.cz, dmp.cz