O Romanu Janouškovi se říkají různé věci: momentálně je v Praze jen málo zločinů, z nichž by nebyl podezřelý. Ale nás nebude zajímat, co spáchal, či nespáchal, chceme se podívat na to, jak bydlí.

Roman Janoušek si pořídil luxusní vilu v pražském Podolí. Na první pohled nápadná stavba velkolepého bílého domu se začala budovat v roce 2005. Podle odhadů novinářů z Lidových novin stála nejméně 20 milionů korun. I sousedy si pan Janoušek vybral dobře – hned vedle jeho domku vyrostl další, prakticky stejný. Ten patří šéfovi Českého aeroholdingu Miroslavu Dvořákovi.

Názor na stavbu pro nás vyjádřil ing. arch. Jan Rampich:„Půvabná, ba špičková stavba velkorysého rozvrhu. Pokud je to vícebytový objekt (tzv. viladům), který je v dané lokalitě územním či regulačním plánem přípustný - bez připomínek. Vzhledem ke kontextu - by domu slušelo přece jen hlubší zapuštění do terénu, ten břeh, na kterém se stavělo, dům hodně pocitově převyšuje a činí jej poněkud vypínavým. Pokud to však bylo stavěno jako rodinný dům (nejvýše dvě nadzemní podlaží + podkroví), je to jen důkaz hypertrofované duševní flexibility příslušného úředníka: to horní podlaží za podkroví zajisté nemůže pokládat ani slepý krtek, natož ctihodný vašnosta s kulatým razítkem.“

Podobný názor na dům má i Ing. arch. Haroldová, která o domě říká: „Architektura obou nepřehlédnutelných vil je rozhodně sebevědomá, výrazná a nese rukopis téhož autora, díky kterému spolu oba sousedící objekty dokonale ladí. Členění objektů do hmot v jednotlivých patrech jim dodává plasticitu a téměř dramatický výtvarný účinek, velkoryse prosklené stěny odkazují k funkcionalismu. Otázkou zůstává, nakolik jsou efektní kompletně prosklené obvodové konstrukce uživatelsky komfortní. Ponecháme-li stranou otázku energetické náročnosti objektu, zůstává tu potřeba intimity, kterou je třeba po setmění řešit. Také velikost a dimenze obou objektů ukazuje spíše na menší bytové domy nežli soukromá rodinná sídla. Velkolepé měřítko stavby je neobvyklé nejen ve vztahu k investorově záměru, ale především s ohledem na konfiguraci terénu a nejbližší okolí. Obě stavby posazené díky prudkému svahu vysoko nad uliční čáru by vypadaly lépe a působily přirozeněji s jemným odstupňováním hmot jednotlivých pater kopírujících sklon terénu. Samozřejmostí by měl být respekt novostavby k soukromí a širším vztahům všech stávajících objektů.“

Jak výše upozorňují i architekti, obě vily výrazně převyšují okolní zástavbu, což se stalo trnem v oku místním obyvatelům. Proti stavbě obřích kostek se snažila protestovat především osmdesátiletá důchodkyně, paní Petrlíková. Té Janouškova vila vyrostla přímo před balkonem. Zatímco dříve měla krásný výhled na Prahu, teď má před očima vysokou bílou zeď. O tomto příběhu informoval deník Aha. Paní Petrlíková se obrátila i na památkáře, ale pro ty výstavba supermoderních vil v tradiční pražské čtvrti tentokrát nepředstavovala velký problém. „Odbyli nás s tím, že moderní vily jsou ve staré zástavbě jen přínosem,“ citoval ji deník Aha.

V Podolí se panu Janouškovi zjevně líbí, roku 2004 si tu pořídil rozsáhlé pozemky, celkem o ploše 3 860 metrů čtverečních. Pořídil je za pouhých 115 000 korun. Roku 2010 na nich ale málem pohádkově zbohatl: přestože byly v územním plánu vedené jako louka, v návrhu nového územního plánu se objevily jako stavební pozemek. Znalci tehdy odhadovali, že Janoušek mohl na obchodu pohádkově vydělat: zatímco jako louka měl metr čtvereční cenu asi 30 korun, jako stavební pozemek až 8000 korun. Nebýt toho, že na případ upozornil deník Blesk, zřejmě by se stal Roman Janoušek jedním z nejúspěšnějších podnikatelů na světě…

Fotky: www.isifa.com