Abychom problémům s mizejícím teplem a prochládáním interiéru předešli, je třeba vědět, kde vznikají. Pokud se podíváme na dvě srovnatelná okna od různých výrobců, na první pohled mohou vypadat prakticky stejně. V detailech a pod povrchem omítky v ostění se ale mohou skrývat poměrně zásadní rozdíly, které se mohou do budoucna stát zdrojem problémů, pokud se cokoliv podcení.

Rám – pro dobré tepelněizolační vlastnosti je důležitá jeho dostatečná hloubka, nikoliv například pouze počet komor v případě plastových oken. Plastové rámy by měly mít dostatečnou pevnost a tvarovou stálost. Preciznost výroby se projevuje v minimalizaci a přesnosti mezery mezi křídlem a rámem, kterou nejčastěji létají peníze oknem.

Sklo – z pohledu úniku tepla je nutné trojsklo, kterým oproti dvojsklu projde jen polovina tepla. To ale působí i opačně, trojsklo propustí méně tepla nejen ven, ale i dovnitř, takže navíc omezuje přehřívání interiéru v letním období.

Hloubka zasklívací polodrážky – ukazuje hloubku uložení skla v rámu, což minimalizuje pravděpodobnost vzniku kondenzátu na skle. Minimální hloubka je 29 mm.

Distanční rámeček – teplý plastový meziskelní rámeček omezuje vliv tepelných mostů a snižuje riziko rosení skla. Někteří výrobci ovšem stále používají tento rámeček z hliníku, který ale vede teplo, a může rosení oken naopak výrazně napomáhat. Je tedy v oknech nežádoucí.

Těsnění – pro dobrou izolaci je ideální středové těsnění, tedy celkem se třemi těsnicími rovinami. Na rám by mělo být ručně natahované, nikoliv svařované spolu s profilem. Svařované je pro únik tepla asi nejhorší volba. Na druhou stranu se lehce odhalí, protože je dobře viditelné.

Kování – ideální volbou je to celoobvodové s maximálním počtem uzamykacích bodů, které zajišťují pevné spojení křídla s rámem. Okno tedy stále dobře těsní, ať je venku zima, nebo teplo, a není tak nutné ručně nastavovat letní nebo zimní režim kování.

Připojovací spára – svoji důležitou roli hraje i montáž okna. Dostatečné utěsnění připojovací spáry je zásadní jak pro omezení vzniku tepelných mostů a dobré tepelněizolační vlastnosti okna, tak pro snížení pravděpodobnosti vzniku vlhkosti na ostění a následné tvorby plísní. Profesionální provedení montáže s ověřenými postupy práce by proto mělo být nedílnou součástí dodávky okna.

Test s termoboxy

Každý výrobce oken testuje své výrobky tak, aby vyhovovaly všem standardům daným ČSN a také pro certifikaci a ověřování vlastností. Nám nabídla společnost Vekra, abychom se podívali na testy s termoboxy, kde jsou nainstalována okna. Jde o zařízení, kde v odizolovaném boxu je výkonné chladicí zařízení. V přední části je rám, nahrazující klasické ostění. Do něj se instalují okna a díky tepelným čidlům se mohou sledovat vlastnosti oken s různými specifikacemi.

My měli instalovány tři druhy oken. Jedno běžné z low-cost série jiného výrobce z roku 2003. Druhé novější okno Vekra s dvojsklem a hliníkovým rámečkem v okenním meziprostoru. Třetí bylo moderní okno Vekra komfort EVO s trojsklem, které navíc bylo nainstalováno s doporučovaným postupem parotěsných pásek.

Jak to dopadlo? Podívejte se sami. Začneme fotografií oken vedle sebe. Je vidět, že nejstarší okno (zcela vlevo) je celé orosené. Malá hloubka zasklívací polodrážky se projevuje silným orosením skla a netěsnost v připojovací spáře se projevuje plísní. Vytváří se zde výrazný tepelný most, který způsobuje kondenzaci vodních par po téměř celém povrchu skla. Druhé okno má jen tenký orosený pásek v dolní části, který značí právě tepelný most v rámci hliníkového rámečku. Třetí okno pak při stejných tepelných rozdílech nezaznamenává žádné orosení.

Další obrázek je pomocí termokamery. Opět zde máme porovnány tři okna vedle sebe. Ukazuje se, jak velký tepelný rozdíl to je. Mezi prvním a třetím oknem ve středu okna je rozdíl 6,6 °C! Možná to nebude vypadat jako zásadní rozdíl, ale pokud budete mít doma 22 nebo 15,4 °C, je asi také rozdíl. Samozřejmě, že takový teplotní rozdíl v interiéru nedocílíte, ale únik tepla oknem je extrémně velký. A tohle uniklé teplo je třeba do domu zase dodat otopným systémem.


Následně tu máme detaily.

Devatenáct let staré okno vykazuje známky plísně. Navíc je zde krásně vidět, jak nedokonalost ve vypěnění způsobuje průchod chladu, kondenzaci vody a vznik plísně na ostění.


Okno druhé s dobře utěsněnou spárou, ale s výrazným orosením ve spodní části.


Nejnovější a nejkvalitnější okno, které nemá žádné orosení.


Důležité pak jsou i skutečné příklady na reálných stavbách. Jejich zkušenosti, náklady a návratnost. Ty jsme si od firmy Vekra vyžádali a přineseme je v některém z dalších článků.


V článku byly využity podklady testování firmy Vekra.