Být aspoň o kousek blíž nebi předpokládá vystoupat někam vzhůru, po schodech rozhledny. Ale to už každý zná, proto Strom zázraků, za nímž stojí architekti Martin Rajniš, Tomáš Kosnar a Jáchym Daniel z Hutě architektury, slibuje mnohem víc. Místo, kde má stát, ani investora prozatím nechtějí uvádět, vývoj a realizaci zbrzdil covid.

Zábava v krajině

Myšlenka netradiční vyhlídkové věže o výšce asi 30 metrů má za sebou dlouhou cestu. Už zkraje autoři chtěli doplnit stavbu celoročně používanou restaurací v přízemí a atrakcemi v několika patrech. Nejprve jedním, pak dvěma obřími tobogány, k nimž se postupně přidávaly další zážitky. Třeba síťové hrady a trampolíny. Abyste mohli hodinu dvě kroužit i s kočárkem nebo kamarádem-vozíčkářem po obvodových rampách a kochat se výhledy, zatímco se děti zabaví na atrakcích. Na věž se návštěvníci kromě ramp dostanou také po vnitřním schodišti a jedním z uvažovaných prvků je speciální kabina na ramenátu, která vás přenese do výšky bez námahy.

Zelené stínění nahoře...

Horní vyhlídková plošina bude opatřená přírodním „slunečníkem“. Odkorněné akátové kmínky, tvořící obdobu ploché koruny stromu, pokryje několik druhů popínavek, které se vysadí do velkého kontejneru s prstí. Se zelení se počítá i v dalších částech Stromu zázraků.

...a také dole

Na přízemní restauraci navazuje terasa, částečně krytá pergolou, lemující jižní stranu. Zhruba 1,5 metru nad touto zasklenou částí se vynese konstrukce ze subtilních kovových tyčí (podle autorů projektu můžou být tenké, protože množství podporujících sloupků je poměrně velké, jedná se o malé rozpony). Na ni se napne nerezová síť a tu pokryjí další popínavky. Vysadí se do okolního terénu, cestu vzhůru jim umožní dřevěné podpůrné sloupky. Odkaz na okolní přírodu, která věž obklopí ze všech stran, ještě zdůrazní dřeviny v nádobách na terase.

Vizitka ateliéru

Vizitka ateliéru
Huť architektury tvoří skupina lidí hledající nové cesty napříč urbanismem, stavbami i designem. Vůdčí osobností je Martin Rajniš, který s Davidem Kubíkem a Tomášem Kosnarem tento ateliér vedou. Často pracují se dřevem, kamenem a sklem. Jejich stavby se prolínají s přírodou, v níž hledají pravidla pro vznik prostředí přirozeného pro lidi. www.hutarchitektury.cz

Konstrukce věže

Základ nosné konstrukce opět odkazuje na stromy. Tvoří ho čtyři masivní sloupy evokující kmeny z oceli s dřevěným modřínovým pláštěm, druhá úvaha počítá čistě s modřínem, o průměru asi 50 až 60 cm. Jsou vodorovně spřažené a zavětrované ocelovými táhly. Mezi ně se umístí dvě spirálovitá schodiště, jedno pro výstup nahoru, druhé pro cestu dolů.

Tento střed „obejme“ 8 ocelových, vodorovně propojených sloupů, ve 4 případech provázaných další soustavou kovových trubek. Po konzultaci se statikem bude patrně nutné tento systém doplnit o zavětrovací soustavu.

Poslední prstenec už tvoří rampa z bezpečnostního hustého pororoštu o šířce 150 cm, vyvěšená z horní úrovně táhly. Rovněž se počítá se skleněným zastřešením, nad něj se umístí vyhlídková plošina. Použité dřevěné prvky budou shora chráněné proti dešti, navíc akát i modřín patří mezi trvanlivější dřeviny dobře odolávající rozmarům počasí.

Zdroj: hutarchitektury.cz

Tento

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 9/2022.