Z dílčích vlastností jednotlivých variant, místních podmínek a požadavků investora se dá ovšem ten správný tvar vydedukovat poměrně snadno. Na výběr máme ze dvou velkých skupin střech – šikmých a plochých. Začněme prvními z nich, střechami šikmými, které se v našich končinách těší větší oblibě. Jedním z hlavních důvodů jsou místní klimatické podmínky. Ať se nám to líbí nebo ne, praotci Čechovi už se dál na jih nechtělo, takže se v naší domovině musíme vypořádávat se sněhovou pokrývkou. I když sníh působí nevinně jak lilie, mokrý a v dostatečné vrstvě vytváří výrazné zatížení stavební konstrukce. Šikmé střechy svým tvarem ulpívání sněhu snižují.
Důležitým aspektem je i historický kontext – stačí se podívat na stará venkovská stavení, která povětšinou dovršuje právě šikmá střecha. Český stavebník je na to prostě zvyklý. Za několik desetiletí mají navíc tesaři nacvičenou technologii provádění, takže tradiční krovové konstrukce zvládají realizovat bez problémů.
Sedlová střecha
Sedlo – oblíbená klasika
Asi nejčastěji používanou šikmou střechou je střecha sedlová, tvořená dvěma protilehlými šikmými střešními rovinami, které svírají s vodorovnou linií úhel okolo 40–45°. Nad obdélníkovým půdorysem se po zbylých dvou stranách nacházejí vyzděné trojúhelníkové štíty. Devízou této střechy je jednoduchá konstrukce krovu. Díky ní je realizace zastřešení rychlá, náklady příznivé a omezení prostoru podkroví minimální. Nehrozí ani vznik komplikovaných detailů. Sedlovou střechu lze překrýt prakticky libovolnou střešní krytinou, potěší i architektonická nekonfliktnost. Asi jedinou její větší nevýhodou je omezení využitelné výšky podkroví v případě nízké nadezdívky. Tento problém lze eliminovat zvýšením nadezdívky, případně změnou sklonu střechy. Musíme si ovšem dát pozor na to, aby se hřeben střechy (její nejvyšší linie, styk střešních rovin) nedostal do příliš vysoké úrovně a pod ním nevznikl nevyužitý prostor.
Valbová střecha
Valba – krása má svoji cenu
Konstrukčně blízkou alternativu představuje střecha valbová. Tu tvoří nad obdélníkovým půdorysem čtyři šikmé střešní roviny (u čtvercového půdorysu mluvíme o střeše stanové), nejsou přítomné zděné štíty, což s sebou nese několik omezení. Především šikmé roviny ze všech stran půdorysu značně omezují využitelnou výšku podkroví. To způsobuje problémy jak při pohybu v podkroví, tak při jeho zařizování typizovaným nábytkem. Komplikovanější je i přirozené osvětlení. Střešní okna sice svoji službu splní, nicméně z psychologického hlediska je pro člověka nutný vizuální kontakt s okolím, takže je vhodné zřídit vikýře. Přes všechny tyto nevýhody je ale valbová střecha vhodnou volbou pro větší rodinné domy. Valba totiž opticky stavbu sníží a odlehčí, takže objekt působí kompozičně vyváženě. Jsou-li místnosti v podkroví rozměrově velkorysé, není otázka omezené využitelné výšky tak palčivá. Škála použitelných krytin je stejná jako u střechy sedlové.
Pultová střecha
Pult – elegantní kompromis
Rostoucímu zájmu se těší střechy pultové. Jedná se o zastřešení jednou šikmou rovinou, tedy jakýsi mezičlánek mezi sedlovou a plochou střechou. Pultová střecha může s vodorovnou rovinou svírat velmi malý úhel, takže není výrazně omezena podchozí výška v podkroví, vlastně spíše v horním patře. Krovová konstrukce je jednoduchá, místnosti lze přirozeně osvětlit klasickými okny. Bezbolestný kompromis představuje pultová střecha i z architektonického hlediska. S klidem ji můžeme umístit na moderní vilu i rodinný domek klasičtějšího pojetí.
Co se vhodné lokace týče, limit představují asi jen horské oblasti, respektive působení sněhu na střechy o nižších sklonech. Do vyšších nadmořských oblastí se tedy spíše hodí střecha sedlová. Malý sklon střechy může představovat omezení pro použití některých typů krytin, především oblíbených keramických nebo betonových tašek. Pokud nemůžeme dodržet takzvaný minimální bezpečnostní sklon, je nutné vytvořit vodotěsné podstřeší nebo zvolit jiný typ krytiny, například plech, šindele atd.
Mansardová střecha
Mansarda – raději jen pro rekonstrukce
Ve výčtu bychom neměli zapomínat ani na střechu mansardovou. Tato elegantně tvarovaná střešní konstrukce vznikla ve Francii v období baroka a v úvodu zmíněné pořekadlo plnila naprosto dokonale; nejeden lovecký zámeček doslova korunovala nonšalantní elegancí. Jenže co vypadá dobře na starém honosném sídle, nevypadá dobře v novodobém satelitu na katalogovém domku. Existuje sice jakási okleštěná varianta mansardové střechy, jejíž linie jsou místo křivek nahrazeny přímými úseky, ale ani tato varianta se na novostavbu příliš nehodí. Mansarda by měla zdobit spíše rekonstruovanou vilu. Zde majitelé ocení relativně dobrou využitelnost podkrovních prostor, počítat ovšem musejí s technologicky náročnějšími detaily střechy.
Plochá střecha
Plochá střecha – obavy nejsou na místě
Především milovníky moderní architektury oslovují střechy ploché. V souvislosti s nimi panuje mezi veřejností jeden velký mýtus o jejich funkčnosti. Podle sarkastického názoru se ploché střechy rozdělují na dvě skupiny: ty, do kterých teče, a ty, do kterých zatím neteče. Pravdou je, že v dřívějších dobách skutečně docházelo k problémům s těsností, na vině ovšem byly nedokonalé materiály a hlavně jejich neodborná montáž. Moderní izolační materiály dokážou zcela zabránit zatékání do střešní konstrukce, nicméně i v jejich případě je podmínkou funkčnosti pečlivé osazení. Klíčová pro životnost střechy je především hydroizolační vrstva z asfaltových pásů či fólií, která se podle druhu konstrukce klade buď pod, nebo nad tepelnou izolaci. Oproti šikmým střechám poskytuje střecha plochá svým uživatelům jednu obrovskou výhodu, nijak neomezuje využitelnou výšku patra, které zastřešuje. Nehrozí žádné rány do hlavy o krokev nebo nutnost pořizovat drahé zešikmené skříně na míru. Každý metr čtvereční obestavěného prostoru je plnohodnotně využitelný. Odpadá montáž střešních oken nebo vikýřů, přirozené osvětlení obstarají klasická okna a místnosti uprostřed dispozice mohou osvětlit světlovody. Kdo se potýká s malou zahradou, může rozšířit její plochu pomocí vegetační ploché střechy. Podle času, který je její údržbě schopen a ochoten věnovat, pak volí investor mezi extenzivní a intenzivní výsadbou.
Co se umístění ploché střechy týče, neoddiskutovatelný limit představuje zmiňovaný sníh. Těžko si představit, že majitel horské chaty bude každé ráno s lopatou odklízet sněhovou nadílku. V nížinách se ploché střechy spíše než s počasím potýkají s předsudky. Především na stavebních úřadech tuto konstrukci nevidí příliš rádi a v určitých oblastech ji z nepochopitelných důvodů nepovolují. Odvolání proti zamítavému stanovisku pak bývají řešeny i několik let, proto by se investor realizující dům s plochou střechou měl pokusit s úřady předběžně dohodnout ještě před zahájením projektu.
V některém z dalších článků pak představíme všechny podskupiny, zvláštní typy a konstrukce.