Mnozí řeknou, že rozrazil je plevel. Ano, bez kontroly dokáže pravé divy. Ale usměrňujte jej na skalce a uvidíte, jak krásně vám ji ozdobí.

Vytrvalé zahradní květiny s poetickým latinským jménem Veronica jsou v našich tuzemských zahrádkách staré dobré známé, dokonce zde byly pro svou jasnou modř před válkou poměrně módní trvalkou tehdejších vilových rabátek. Takové druhy se pěstují v podstatě dodnes, byť poněkud vylepšené. Přibyly ale i druhy nové, mnohé z nich mají v opatrování pečliví skalničkáři a hýčkají si je na dobré drenáži.

Co jsou Veronica?

Jednoduše řečeno, jedny jsou na záhon a druhé do skalky. Ty záhonové tvoří trsy s květy vysokými 40 až 100 cm, to podle druhu a kultivaru, můžete si vybrat. Květy jsou v dlouhých klasech oblíbených pro jasně modrou barvu. Pochopitelně ale máme k dispozici i květy zcela čistě bílé, růžové, téměř červené nebo v pastelových odstínech zmíněných barev. Drobné alpinky mají spíše polštářový charakter obalený drobnými kvítky v obdobném barevném spektru.

Na skalku i do zahrádky

Doufejme, že nerudovskou otázku nebudete muset řešit popelnicí a najdete pro tuhle rostlinu nějaké pěkné místečko. Daří se jim na slunci, na takovém stanovišti dobře kvetou a drží pevné květní lodyhy na trsu. Nutno ovšem vymýtit představu o rozrazilu jako o nějaké extrémně suchomilné bylině. Pokud se v nabídce stanovišť naskytne například i bloudivý stín někde při okraji korun stromů, také to není špatné řešení.

Podívejte se na specifika pěstování rozrazilu klasnatého

Protože řada rozrazilů dokáže kvést od samého počátku léta až do jeho konce, stojí to za to. V teplém podzimu některé druhy odmění nejlepší pěstitele i pozdní sérií květů.

Rozrazil má rád pravidelnou zálivku zejména v době květu a letních úpalů, pochopitelně nejlépe navečer, není tedy radno na něj zapomínat. Přílišné hnojení vede k vytahání lodyh, řídnutí a trs předčasně zestárne. Dobrou zem ocení, ale ne těžkou, spíše lehčí. Nejde o zcela dlouhověkou trvalku, proto ji bude dobré za pár let přemnožit, rozdělit, přesadit nebo alespoň podsadit či přisypat.

Záhonové druhy mají od časného jara vizáž jakéhosi nanicovatého nízkého křoví. Barevné kombinace pro ně hledejte proto v letním kvítí mezi druhy na plné slunce, jako jsou krásnoočko, kokarda, kakost, levandule, šanta, mavuň, mák nebo i pro mnohé podobná šalvěj. Dobře sedí ke klasickým keřovým růžím, partiím s bohatým zastoupením trav a bylin. Pro volnomyšlenkáře nesvázané konvencemi se nabízí možnost sesazení s letničkami.