Chátrající starousedlost míjeli současní majitelé prakticky denně, až se jednoho dne zrodila myšlenka, že by právě toto místo mohlo splňovat jejich představy o bydlení. Starému domu z konce 19. století, v němž se nacházelo řeznictví a který byl obklopen chlívky, postupem času začala opadávat omítka a objevily se kameny. A to byl ten pravý impuls. „Jak dům postupně chřadl, získával kouzlo a odhalené kameny nám začaly připomínat domy v Anglii. Oslovili jsme tedy architekta Františka Prajera, který pro nás již nějaké domy navrhoval a vždy myslel nejen na funkčnost, ale i na to, aby dům ideálně zapadl do krajiny a okolní výstavby, což pro nás bylo důležité,“ popisují začátky stavby majitelé. „Nejprve jsme pokáceli staré stromy – jabloně, moruše, šeříky, bylo jich tu tolik, že bylo těžké prodrat se k domu. Chtěli jsme jich co nejvíc nechat, ale vzhledem k jejich stavu to nebylo možné,“ dodává majitelka. „Naším cílem bylo zachovat alespoň stěny domu a část stodoly. Ale budovy byly v havarijním stavu, a tak jsme zachránili jen dva kamenné sklepy.“

Spolehlivý partner

Usedlost tvoří hlavní obytný dům a vedlejší domek s bazénem, saunou a garáží. Z původního záměru obložit celou budovu lícovými cihlami sešlo, architekt navrhl na části domu s plochou střechou fasádní omítku. Všechny stavby jsou tak laděné do šedo-cihlových tónů, které propojují rustikální styl s moderním – ten vhodně doplňuje střecha a dřevěná okna i dveře v šedé barvě. „Do obou domů jsme zvolili dřevěná okna Vekra s trojskly, hlavně proto, že dřevo je přírodní materiál souznící s myšlenkou, kterou jsme domu a zahradě chtěli vtisknout,“ říká majitel. „Výhodou dřevěných oken je výborná tvarová stabilita, takže se hodí i pro větší plochy, kterých bylo v tomto domě poměrně dost. Mají ale také velmi dobré tepelněizolační vlastnosti, které umocňují zvolená trojskla – ta navíc eliminují rosení,“ vysvětluje Ing. Milena Tomčíková z Vekry. Vzhledem k tomu, že majitelé s Vekrou už spolupracovali při stavbě svého prvního domu, pořídili si od nich rovněž venkovní žaluzie a interiérové dveře.

Spolu nejen u stolu

Centrem domu je velká kuchyň s jídelnou a obývacím prostorem o ploše více než 70 m². „Chtěli jsme mít vzdušný a prosvětlený interiér, což se nám díky sestavě velkých rohových oken povedlo. Má vysněná šalvějová kuchyň s varnou deskou na ostrůvku dodává kuchaři pocit, že ač je momentálně v kuchyni, je současně s celou rodinou v jídelně a obýváku,“ popisuje majitelka. Dlouhé okno nad pracovní deskou s výhledem na příjezdovou cestu prostoru dodává další přirozené světlo. Svou zálibu v přírodních materiálech promítli majitelé i v interiéru, na podlaze leží kartáčované dřevěné rustikální parkety. Dominantním prvkem je tři metry dlouhý masivní stůl, k němuž se pohodlně usadí až dvanáct lidí. „Nechali jsme ho vyrobit z krovů původního domu. Až po čase jsme zjistili, že v něm stále přebývá červotoč,“ dodává majitelka.

Kuchyň s jídelnou oddělují dva schůdky od obývacího prostoru s výraznou a rozměrnou černou pohovkou. Převážnou část zdi v této části tvoří velkoformátová okna se vstupem na venkovní terasu, která má pohyblivou hliníkovou střechu se zabudovaným regulovatelným osvětlením. Lze ji tím pádem využívat celoročně, přitápět se dá lokálním plynovým topením nebo infratopidly.

Více informací a fotografií najdete v březnovém čísle časopisu Dům a Zahrada, které vychází 16. února.

Ing. arch. František Prajer, Proarch

Od absolvování Fakulty architektury na ČVUT v Praze v roce 1982 se věnuje architektonické a projektové činnosti. Nejprve 10 let v Pražském projektovém ústavu, poté jako člen a následně jednatel ateliéru Proarch, s. r. o. Během čtyřicetileté praxe s ateliérem vypracoval desítky projektů od rodinných domů a bytových areálů, administrativních, komerčních, zdravotnických a školských objektů, sportovních zařízení až po průmyslové stavby. Hlavním krédem ateliéru je práce na projektu od návrhu až po dohled na stavbě. A právě díky tomu se jim daří prvotní návrh uvést co nejdůsledněji ve skutečnost.