Principem rychlení je vyšší teplota, při které jsou rostlinky pěstovány. Tento způsob pěstování se využívá nejčastěji pro kořenovou zeleninu, papriky a saláty, ale není neobvyklý i u květin, například růží, lilií, gladiol, či řezání větviček třešní, tzv. barborek. Mezi další nejčastěji rychlené květiny patří hlavně zahradnicky atraktivní cibuloviny.

Rychlení cibulovin

Vhodnými cibulovinami k rychlení jsou například: bledule, modřence, hyacinty, narcisy, ladoňky, hlíznaté krokusy a tulipány.

Cibulky, které jsou určené k rychlení, kromě hyacintů, vysazujte ve skupinách po 3 až 5 do květináčů s lehkou půdou s přídavkem písku, rašeliny a popřípadě i perlitu již v září. Umisťujte je tak, aby jejich špičky vyčnívaly, vybírejte pouze větší kulaté cibulky, které jsou na pohled nepoškozené. U hyacintů by měly mít velikost alespoň 5 cm, u tulipánů a narcisů pak nejméně 3 cm, protože jen u větších cibulek se dá přepokládat, že mají dostatečné množství zásobních látek, a tudíž vám na jaře krásně vykvetou.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Nádoby s cibulkami umístěte do skleníku či pařeniště a nechejte je zde zakořenit. Po několika měsících je přemístěte do prostoru s vyšší teplotou. V prosinci se přemisťují menší cibuloviny, například ladoňky a sněženky, v lednu pak modřence a hyacinty, v únoru tulipány a začátkem března narcisy.

Teplota pro pěstování

Nádoby s rostlinkami nevystavujte ihned pokojovým teplotám, nejdříve je umístěte do nevytápěné místnosti nebo do chodby s teplotou kolem 10 až 12 °C. Po 2 týdnech je můžete přemístit do prostor s teplotou kolem 16 až 18 °C.

Rostliny vykvetou po 3 až 6 týdnech od vyjmutí ze skleníku, u rašících rostlin je však nutné dodržovat dostatečnou zálivku. Jakmile rostlinky odkvetou, umístíme cibulky do půdy, dbáme přitom opět na postupné snižování teploty. Pro rychlení můžete cibulky používat opakovaně, ne však 2 roky po sobě.

Rychlená zelenina

Vhodná je zelenina s kratším vegetačním cyklem, nejčastěji to je hlávkový salát, dále pak rajčata, kedlubny, papriky, lilek, květák čí salátové okurky, velmi vhodnou rostlinou je například i ředkvička. K rychlení zeleniny použijte raději speciálně vyšlechtěné odrůdy, které jsou nyní snadno dostupné. Ještě než začnete se setím, je vhodné osivo namočit do vody, čímž nabobtná, a podpoříte tak klíčení, osivo však před setím nechejte oschnout.

Při pěstování na pařeništi můžete začít již v druhé půlce března, semena zasejte do truhlíku nebo jiné nižší nádoby s lehkým, vzdušným substrátem. Můžete promíchat prosátý, vyzrálý kompost s rašelinou, popřípadě perlitem nebo si zakoupit směs s označením „pro výsev“. Zeminu nasypte do nádob a lehce udusejte a zarovnejte, do takto připravené nádoby lze semena vysévat po celé ploše či do řádků.

Po zasetí zavlažujte odstátou vodou, nejlépe rozprašovačem, zavlažení ještě několikrát opakujte. Poté lehce přikryjte zeminou a zakryjte krytem, i nadále dbejte na pravidelnou zálivku, protože jakmile osivo přeschne, nejspíš vám už nevyklíčí.

Nejvhodnější teplota při klíčení je kolem 18 až 25 °C, pravidelně odstraňujte vrchní kryt pařeniště, tím se reguluje teplota a vlhkost vzduchu, a tudíž zamezíte rozvoji plísní.

Dále přichází přepichování

To proveďte v okamžiku, kdy už mají rostlinky dobře vyvinuté děložní lístky. Lze použít stejný substrát jako při výsevu, nebo směsi označené názvem „k dopěstování výsevu“.

Vhodné je využít kromě klasických květináčů i rašelinové zakořeňovače, u kterých je výhodou samovolné rozložení v půdě, použít můžete ale i obyčejné kelímky od jogurtů, kterým uděláte ve dně dírku pro odtok přebytečné vody.

Při přepichování je dobré rostlinám jemně zkrátit kořínky, čímž přispějete k lepšímu rozvoji kořenového systému.

Dostatek světla

Na dostatečný přísun světla dbejte obzvlášť ze začátku, když jsou sazeničky ještě mladé, nevystavujte je však přímému slunci, to by je mohlo spálit. Při nedostatku světla se rostlinky nadměrně prodlužují a jsou křehčí.