Vlhkost v domě se dá odstranit mnoha metodami, ale správný sanační postup se musí pečlivě hledat. To, co někde skvěle zafunguje, se může u jiné stavby ukázat jako neúčinné a drahé. Proto než se pustíte do konkrétního řešení sanace, měl by stav vašeho domu posoudit nezávislý odborník.

Pilou na stěny

Často používanou metodou pro zastavení vzlínání vlhkosti do stěn je tzv. podřezání zdiva. O co jde? Nejprve se ve zdivu vyřízne vodorovná spára, do které se vloží hydroizolace v podobě plochých izolačních prvků. Podřezání domu můžete provést pomocí ruční pily nebo strojově (řetězovou nebo kotoučovou pilou či diamantovým lanem).

Podřezávání zdiva:

Zdroj: Youtube

Ruční podřezávání pilou

Metoda ručního podřezávání je vhodná na stěny s tloušťkou do 0,6 m. V maltové vrstvě se ruční pilou, např. kaprovkou, prořízne spára, do níž se následně vloží hydroizolace. Řezání se provádí ve dvou lidech, jeden je na vnější straně, druhý je uvnitř.

Pomůže list z katru?

Další možností je koupit si na pile vyřazený list z katru a navařit na něj rukojeti. Vzhledem k malé šířce spáry vám doporučujeme použít odolnější hydroizolační materiál, například plech, PVC nebo sklolaminát. Neméně důležité je spáru průběžně zajišťovat klíny. Prostor nad izolací se injektuje cementovou maltou s jemnou frakcí písku. Při práci se postupuje po úsecích 0,8 až 1,2 m.

Ruční dřina

Ruční dřina

Metoda ručního podřezání pilou je poměrně namáhavá, a navíc pro některé zdivo nevhodná. Může se stát, že se pila zadrhne, např. o tvrdý kamínek, který se pak musí pracně ručně vysekat ven. Jedná se o nejlevnější, nicméně nejnamáhavější metodu.

Podřezávání řetězovou pilou

Řetězová pila je vhodná k podřezání cihelného zdiva do tloušťky 100 cm. Řez se provádí ve spáře ocelovým řetězem, který je na jednotlivých zubech vybaven vidiovými plátky. Do vzniklé spáry je nutno postupně vkládat izolační fólii s přesahem cca 10 cm. Proti sednutí zdi se do spáry průběžně zaráží plastové klíny, pak se pokračuje v řezání a izolaci.

Podřezávání kotoučovou pilou

Zeď se prořízne pomocí velkého pilového kotouče s vidiovými plátky. Tato metoda je použitelná pro cihelné, smíšené a kamenné zdivo do 100 cm, ale kotouč si poradí i s betonem. Kotoučová pila se pohybuje na zařízení se zubovým posuvem. Protože při řezání kotoučem vzniká značné teplo, je třeba kotouč důkladně chladit vodou. Také zde se do spáry vkládají ploché izolační prvky, nebo se spára vyplní pomocí injektáže cementovou maltou.

Podřezávání diamantovým lanem

Diamantové lano se osvědčilo pro podřezávání smíšeného, kamenného, betonového a železobetonového zdiva (bez omezení tloušťky). Otvory vyvrtanými ve zdi se protáhne řezné lano a pomocí kladek se nastaví rovina řezu. Lano unáší kovové prstence s průmyslovými diamanty, takže prořízne i ty nejtvrdší materiály. I zde se spára zajišťuje plastovými klíny a postupně se izoluje vkládáním fóliové izolace (PE, sklolaminát) a rozpínavou maltovou směsí.

Rizika podřezávání zdiva

Rizika podřezávání zdiva

Pokud je sanace provedena nekvalitně, hrozí množství problémů. Nejvýraznějším rizikem je porušení statiky budovy vzniklé nedodržením správného postupu při podřezání zdí. Častým prohřeškem je ošizení izolační vrstvy, kdy jsou ve snaze ušetřit použity levné a nevyhovující materiály, někdy dokonce pouze dehtový papír. Rizikovým místem je také napojení jednotlivých izolací, těm je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Častá chyba

Někdy provádějící firma vynechá části zdí v místech, kde procházejí sítě (elektřina, plyn), nebo místa s horším přístupem, např. schodiště. V těchto místech pak použijí pouze sanační omítku, která může problémy vyřešit do doby, než skončí záruka. Přitom i pro tato místa je potřeba najít vyhovující a trvalé řešení.

Zdroj: muratordom, rd.com