• Termín prvosenka je odvozen od latinského jména Primula ("malá první") a poukazuje na časnou dobu květu. Lidový název petrklíč má naproti tomu dva možné kořeny: jeden je spojen se sv. Petrem, pomyslně odemykajícím jaro na svůj svátek 22. února, druhý nachází obdobu v německém názvu Schlüsselblume (Schlüssel = klíč, Blume = květina) a vztahuje se k tvaru okolíku, který při rozkvétání připomíná zuby klíče.
  • K petrklíčům se váže celá řada lidových pověr. V minulých dobách tyto půvabné bylinky sloužily k přivolání dobrých víl, které chránily zahradu, a naopak odháněly zlé duchy od nemocných. Pokud jste si večer dali svazek petrklíčů pod polštář, ve spánku vás jistě navštívil duch nedávno zesnulého příbuzného. Nejsilnější moc měl ale petrklíč v oblasti lásky: dívkám prý dokázal přivolat vytoužené milence.
  • Ve světě existuje asi 550 druhů prvosenek. Jedna z nich, Primula elatior var. corcontica, se přirozeně vyskytuje pouze v Krkonoších, nerozšířila se do jiných oblastí.
  • U nás nejznámější prvosenka jarní (Primula veris) má krátké, avšak silné kořeny, díky nimž se může "dožít" až padesáti let.
  • Prvosenka našla využití v lidovém léčitelství. Její odvary se používají při zánětu horních cest dýchacích, bronchitidě, chřipce i astmatu, s konzumací by se to ale nemělo přehánět, protože saponiny obsažené v listech a kořeni mohou způsobit nevolnosti.
  • Barevné kultivary prvosenky jsou určeny výhradně k okrase zahrádek a balkonů, bylinkové nálevy ani lektvary lásky z nich raději nevyrábějte.
  • Vzhledem k tomu, že prvosenka jarní patří mezi chráněné druhy, nemůžete ji trhat ve volné přírodě. Pokud toužíte po kytičce petrklíčů do vázy, pěstujte ji na vlastní zahrádce, nejlépe v polostínu v humózní půdě s dostatkem vláhy. Zemina by neměla obsahovat dusík, s hnojením proto opatrně.