Nejjednodušším systémem je klasická žumpa, tedy místo, kde budete skladovat odpadní vody a po zaplnění je necháte odvézt do čističky odpadních vod. O něco sofistikovanější jsou septiky. Ty vlastně už částečně vodu vyčistí a zbylá vyčištěná voda se může za určitých podmínek nechat vsakovat do země nebo ji lze využívat na zalévání. Třetí možností je čistička odpadních vod. Dnes se podíváme na jednotlivé druhy, v dalších dílech si je rozebereme podrobně.

Žumpy

Odvoz jímky nebo septiku není levná záležitost Autor: Thinkstockphotos.com Odvoz jímky nebo septiku není levná záležitostAutor: Thinkstockphotos.com

Nejjednodušší zařízení, které jímá odpadní vodu (proto má také označení jímka), kterou následně musí vysát fekální vůz (cena za odvoz bývá cca 1000 Kč) a odvézt do čističky odpadních vod. Žumpy tak musí být vodotěsné a bez odtoku. Jsou z betonu či plastu.

Výhodou je to, že na většinu žump nemusí být stavební povolení, pokud ji stavíte dodatečně (do 50 m³ a do hloubky 3 m). Nevýhodou je nutné časté vyvážení a také, že na vás může přijít kontrola. Měli byste si tedy nechávat účty za odvoz pro případnou kontrolu.

Na první pohled se jedná o nejjednodušší verzi odpadů (cena plastových jímek začíná někde na 8000 korunách, ale bez samotné zástavby) a s nejmenším papírováním. Přesto je třeba počítat s tím, že odvoz fekálií se může následně výrazně prodražit. Čtyřčlenná rodina v klasickém domě s centrálním ohřevem vody, sprchou, pračkou apod. by při každodenním užívání potřebovala jímku o cca 18 m³, když by ale byla jímka vyvezená každý měsíc. Náklady na odvoz tak ročně vyjdou na dalších 12 000 Kč.

Septiky

Ukládání septiku do země Autor: Thinkstockphotos.com Ukládání septiku do zeměAutor: Thinkstockphotos.com

Jedná se vlastně o jímky, které však svou konstrukcí přečišťují odpadní vody. Většinou jde o tříkomorový systém, kde v první jímce se usazují kaly na dně a nahoře zůstává mastná část odpadu, v další části se opět odkaluje jemnější část odpadu a třetí část je již přečištěná voda. Septik nevyužívá žádné provzdušnění, jde tedy o bezúdržbovou čistírnu, která má účinnost organického čištění cca 60 %. Pro vypouštění odpadní vody do země se tak doporučuje další stupeň čištění, a to zemní filtrace, kde přes filtrační písek či kořenovou čističku se dostane do země voda přečištěná z cca 92 %. Bohužel ne vždy je to dostatečné, protože zákon například upravuje množství vypouštěných fosfátů, což septik s filtrační čističkou neřeší.

Ceny septiků jsou nižší než u jímek. Opět je možné řešit vše betonovou nebo plastovou verzí. Cena septiku pro klasický dům i s filtrační čističkou pak přijde asi na 100 000 korun. Dále je nutné počítat s odvozem kalu ze septiku (v mnohem delším intervalu než u jímek) a s výměnou filtračního písku. Ten vydrží přibližně 10 let, ale cena na jeden zásyp je cca 25 000 korun.

Nevýhodou je, že vsakování do půdy je z byrokratického hlediska neuvěřitelně složitý počin. Budete potřebovat hydrogeologický posudek, vodoprávní úřad bude vyžadovat projektovou dokumentaci obsahující technickou specifikaci a následně vám může, ale nemusí vydat povolení. Může vám uložit i nutné dokládání vzorků z výstupu.

Čističky odpadních vod

Plastové jímky, septiky a čističky jsou buď počítané pro zabetonování nebo jen pro zásyp a také jako dvouplášťové pro vysokou spodní vodu. Autor: Oficiální zdroj Plastové jímky, septiky a čističky jsou buď počítané pro zabetonování nebo jen pro zásyp a také jako dvouplášťové pro vysokou spodní vodu.Autor: Oficiální zdroj

Domácí čističky odpadních vod pracují na několika principech. Ten nejčastější je s provzdušňováním (aerobní) a biologickým odbouráváním nečistot. ČOV pracují s účinností cca 96 %. Nevýhodou je, že provzdušnění ČOV znamená nutnost instalace elektrodmychadla, jehož provoz také něco stojí. Také nosiče biomasy, tedy čisticí element v čističce, něco stojí.

Vstupní náklad na ČOV jsou nejmenší. Jde o prostorově nejméně náročnou technologii s vysokou účinností.

Na stavbu budete potřebovat stavební povolení i povolení od vodoprávního úřadu. Nevýhodou je, že ČOV je výrazně závislá na správné funkci bakterií. ČOV tak musí fungovat pravidelně, aby nedocházelo k degeneraci bakteriálního čisticího roztoku. Také použití některých domácích chemií na bázi chloru (například vypuštění Sava do odpadu) znamená zabití všech čisticích kultur v čističce a tedy její znefunkčnění. Mnohé stavební úřady tak po smutných zkušenostech odmítají stavební povolení vydávat a raději dávají přednost septikům.

Některé důležité poznatky

  • U plastových jímek, septiků i čističek dbejte na to, aby výrobce deklaroval únosnost výrobku statickým výpočtem i zkouškou. Mnoho lidí se spálilo tím, že si pořídili septik, který spodní vody vytlačily, nebo se zbortil vahou zeminy.
  • Nechte si předložit doklady o účinnosti filtrace a její záruce. Tyto doklady můžete pak používat při dohadování s úřady o vhodnosti vašeho řešení.
  • Povolení se na tyto systémy vydává zpravidla na 10 let. Následně se prodlužuje po podání žádosti a přezkoumání technologie. Omezení stavebního povolení je z důvodů právě kontroly a možnosti případného zasíťování obce kanalizací.
  • Vypouštění vod ze septiků a ČOV do spodních vod je problematické jak z hydrogeologického, tak ekologického hlediska. Můžete narazit například na špatné podloží, které nedává prostor pro vsak.
  • Do septiků a ČOV nesmí být svedeny vody z okapů, drenáží apod.
  • Umístění ČOV, jímek a septiků má velmi přísná pravidla. Najít vhodné umístění na pozemku může být velmi složité.

Jak pracuje čistička odpadních vod:

Zdroj: ASIO