Některé modely klimatizací pouze chladí, zatímco jiné dokážou vzduch zvlhčovat, filtrovat, nebo z něj odstraňovat pyly a virové částice. Pojďme se podívat na 6 kritérií, která je důležité zohlednit při výběru.

K čemu bude klimatizace sloužit?

Při výběru klimatizace si nejdříve položte otázku, co od klimatizace očekáváte. Jak často a kde ji budete používat. Primárním impulzem bývá samozřejmě v létě ochladit obydlí, což zvládnou samozřejmě základní modely, ale současná řešení, na která při výběru také narazíte, umí i topit, protože v principu jde o tepelná čerpadla vzduch-vzduch.

Mobilní, nebo stacionární klimatizaci?

Nelze tedy obecně odpovědět, která klimatizace je nejlepší. Vždy záleží na potřebách a preferencích uživatele. Začněme tím nejzřetelnějším rozdílem, a to rozdělením na mobilní a stacionární jednotky. Mobilní jednotky jsou flexibilní a můžeme je volně přesouvat z místnosti do místnosti. Teplo z jednotky je však nutné odvádět ohebnou hadicí skrz okno. Můžete se například setkat i s využitím dvířek pro psa nebo prostým pootevřením dveří – zvláště v celoročně nevyužívaných stavbách, jako jsou víkendové chaty, kde jsou tyto jednotky hojně využívány, se fantazii, kam vyvést hadici, meze nekladou. Výhodou je jejich nižší cena proti stacionární verzi a možnost odvozu na zimu. Nevýhodou je nižší výkon a hlučnost.

Jaký typ stacionární klimatizace zvolit?

Pokud uvažujete o pořízení klimatizace do celoročně či pravidelně užívaného obydlí, zaměřte se na stacionární jednotky. Tyto pevně zabudované jednotky najdete opět v několika provedeních. Kompaktní řešení představují okenní klimatizace (parapetové), které jsou zabudovány přímo do okna a hodí se například do bytů ve starší zástavbě, kde není prostor pro umístění jednotek typu split. Split(ové) klimatizace pak nabízejí asi největší variabilitu z hlediska výkonu a funkcí. Jde o systém složený z vnitřní jednotky (výparník) a vnější jednotky (kompresor/výměník). Na jednu vnější jednotku lze připojit několik vnitřních jednotek (např. v každé místnosti jedna), kdy toto řešení nazýváme multi-split.

Podle umístění vnitřní jednotky pak hovoříme o modelu klimatizace nástěnné, kazetové, kanálové či podstropní. Tyto jednotky představují z hlediska pořizovacích nákladů to dražší řešení, které je ovšem vyváženo nejenom rychlejší cenovou návratností při úspoře energií, ale hlavně vysokým uživatelským komfortem.

Klimatizace topí i chladí

V první řadě je nutné zdůraznit, že některé klimatizace pracují již na principu tepelného čerpadla vzduch-vzduch, takže umí vzduch nejenom chladit prostřednictvím odebírání tepla z místnosti a tepelných zdrojů, ale i ohřívat. Takové klimatizace se tedy hodí pro celoroční provoz. Ty nejvýkonnější dokonce dokážou efektivně pracovat až do venkovních teplot -35 °C, takže se nemusíte bát ztráty komfortu a tepelné pohody i v zimních měsících. To dokáže tepelné čerpadlo díky tomu, že výparná teplota chladiva, které má klimatizace v potrubí chladivového okruhu, je nižší než teplota venkovního vzduchu. Tak dojde k odebrání tepla/energie z venkovního vzduchu a prostřednictvím chladiva je tato energie přenášena do místnosti vytápěného prostoru. Převod tepla na vyšší teplotní hladinu je možný díky stlačení par chladiva v kompresoru, při kterém dojde k jeho zahřátí. Jednoznačně tak toto řešení spoří energie na vstupu, a tedy i přímo náklady.

Doplňkové funkce

U nejnovějších klimatizací existuje možnost využívat i technologie pro ionizaci a čištění vzduchu. Z mnoha možností volitelných funkcí, které klimatizace nabízejí, bychom neměli opomenout ani systémy inteligentního řízení na základě snímání aktuální teploty v místnosti nebo slunečního jasu. Například podle toho, zdali je slunečno/zataženo, nebo noc/den. Systém zabraňuje plýtvání energií snížením chladicího výkonu v režimu chlazení při zatažené obloze, nebo snížením topného výkonu při vytápění během slunečných dní. Inteligentní čidla rovněž detekují lidskou aktivitu v místnostech, nebo dokážou monitorovat aktuální změny v množství osob v místnosti, jejich polohu, pohyb i dočasnou nepřítomnost, a na základě těchto dat vyhodnotí reálný požadavek okamžitého výkonu klimatizačních jednotek.

Jaký zvolit výkon a jaká je účinnost klimatizace?

A na závěr to nejdůležitější. V okamžiku, kdy si zvolíte, co všechno musí jednotka umět, kam všude dáte vnitřní jednotky apod., přichází volba výkonu jednotky. Ten musí odpovídat tepelným ztrátám (v případě topení) i objemu odváděného tepla (chlazení). Pokud zjistíte, že tepelná ztráta budovy je 5,5 kW, tak 5kW klimatizace samozřejmě není dostačující. Vždy se proto obraťte na odbornou firmu, která vám požadovaný výkon vypočítá a pomůže se všemi náležitostmi souvisejícími s určením energetického štítku budovy.

Z hlediska účinnosti jednotek se soustřeďte na parametry EER a COP, respektive SEER a SCOP. Chladicí faktor (EER) i topný faktor (COP) vyjadřují energetickou účinnost při chlazení resp. topení. Čím jsou čísla vyšší, tím lépe. Obě čísla ukazují, kolik energie je potřeba dodat pro dosažení daného výkonu. Například COP 3 znamená, že při dodání 1 kW elektrické energie vyprodukuje tepelné čerpadlo 3 kW připadající na teplo.

Parametry SEER a SCOP vyjadřují to samé, ale berou v úvahu různý průběh teplot během sezony. Při porovnávání těchto ukazatelů věnujte pozornost tomu, při jaké teplotě byly tyto ukazatele naměřeny. Protože výrobci často používají měření při rozdílných podmínkách, a tak hodnoty nemusí být vždy možné přímo porovnat.