Oficiálním tématem letošního Designbloku je „City“, tedy Město, a výše uvedeným designérům, sdruženým ve studiu KDOMÁŽIDLIBYDLÍ, se podařilo ve Wood-oo kolekci ukázat propojení a znázornění cesty „dřeva“, z něhož je šindel vyroben, do prostředí „města“. „Všechno začíná již tvaroslovím kůry stromu, pokračuje přes šindel na střeše až do „města“, které vnímáme jako obecně uplatnitelný rastr – například skleněnou fasádu budovy nebo dlažební kostky,“ vysvětluje Jan Vacek.

Celá Wood-oo kolekce, od designu nábytkových prvků až po doplňky a dekorativní předměty, je provázaná grafikou a vizuálním stylem, který je dílem Věry Marešové. Michal Bureš-DJ Blue namixoval zvuky lesa a města jako hudební smyčku, Jaromír Vondrák - VJ Clad vytvořil koncept osvětlení a atmosféry expozice, Irena Staňková navrhla a realizovala originální šindelové šaty a textilní interiérové panely, Martina Babincová vytvořila ze šindelů šperky a propůjčila tvář a tělo pro "vílu Amálku", která je jakožto krásná lesní bytost společně s lesními duchy a skřítky symbolem a ochránkyní kolekce…

„Kolekci jsme nazvali Wood-oo, kde wood – dřevo vystupuje v mystickém významu slova voodoo jako tajemný prvek, přenášející původní funkci šindele z prvku střešní krytiny do jiných forem,“ dodává Jan Vacek. „A abychom zůstali u pohádkového příběhu, přizvali jsme na pomoc přírodu a celý les i jeho obyvatele - trpaslíky, lesní víly, duchy a skřítky.“

Šindel jako elegantní i vtipný interiérový prvek

Šindele byly dříve běžným materiálem, používaly se jako střešní krytina na venkovských staveních, gotických hradech, měly svou tradici, byl to přirozený prvek v prostředí. „Myšlenka použít tento materiál i způsob využití bylo takové vnuknutí při pohledu právě na jednu takovou „perníkovou chaloupku“ s dekorativním šindelem na štítu,“ pokračuje Jan Vacek. „Na letošním Designbloku budeme prezentovat ucelený komplet, v němž se objeví šindel v interiéru - nábytek ve funkční a uživatelské rovině, tak i interiérové objekty a předměty s důrazem na výtvarnou či obecně dekorativní funkci.“ Autoři návrhu jdou však ještě dál - motiv šindele je přenesen i do grafiky či grafických vzorů. Nechybí ani propojení stromu jako základního prvku až po dřevo s různými výtvarnými zpracováními.

„Šindel a jeho textura se objeví i v prvcích užitého umění - máme i aplikace na bytové textilie, na povlečení, prostírání, textilní panely na okna… Šindel nemusí být jen rovinný, plošný prvek, dají se z něj dělat trojrozměrné objekty, podobně jako oblé střešní vikýře – tzv. volská oka.“

Šindele vyrábí pro designéry malá firma, která se na jejich výrobu a zpracování specializuje v té původní, řemeslné rovině. „Chtěli jsme pracovat s někým, kdo vnímá šindel jako originální prvek. Používáme jak štípané, tak řezané prvky, v šipkovém tvaru s perem a drážkou, budeme pracovat i s formou dekorativního šindele, který se používal na domovní štíty.“ V expozici by však měly být i „šindele ve větru“, animace tohoto prvku v hravé, odlehčené formě…“