Ve spodní části jsou samičí, nad nimi vyrůstají přibližně dvakrát delší samčí, které jsou složeny ze tří bílých plátků korunních lístků. Charakteristický ráz této rostlině ale dodávají teprve střelovitě tvarované listy, které vyrůstají do trojúhelníka a připomínají hrot kopí. Podle nich se také šípatka lidově nazývá „roháč“ nebo také hadí jazyk.
Šípatka vodní 1
V přírodě se tato rostlina vyskytuje ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách Evropy a západní Asie. V mokřinách se s ní můžeme setkat i u nás, a to nejenom v nížinách, ale i na pahorkatinách. Výjimečně se uchytí i v prudce tekoucích vodách, kde vytváří dlouhé čárkovité listy splývající po vodě.
V takových místech se ale nemohou uchytit semínka a rostlina se rozmnožuje pouze vegetativně. Její podvodní části poskytují jak ve volné přírodě, tak v zahradní nádržce vhodný úkryt pro ryby a jsou i vhodným místem k výtěru.
Květenství
V našich podmínkách od června do konce léta. Plody jsou krátce zobákovité nažky.
O DALŠÍCH ROSTLINÁCH SE DOČTETE ZDE:
Vlastnosti
Hlízky šípatky vodní obsahují značné množství škrobu a dají se jíst. Svou chutí připomínají hrách. Dříve se na venkově sušily a mlela se z nich mouka.
Pěstování
Šípatce se bude dařit v zahradních nádržích s mělčí stojatou nebo mírně tekoucí vodou o hloubce 10 až 80 cm, kde je humózní písčitý nebo bahnitý substrát. Ke zdárnému růstu potřebuje dostatek světla, a proto ji vysadíme na osluněná místa do mělčích tůněk nebo na břehy rybníčků.
Rozmnožování
Dělením oddenků během vegetačního období.