Už osm let se koná soutěž Zelená střecha roku. Má upozornit na tento konstrukční prvek, který výrazně pomáhá přírodě i domu. My se vypravíme za jednou ze střech v Praze, která vyhrála cenu Rodinná zelená střecha roku. Jde o jednu z prvních biodiverzních střech u nás, je skvělou ukázkou toho, jak by měla vegetační střecha vypadat. Proč, to vysvětlí odborníci Josef Hoffmann, technický poradce a architekt z divize ISOVER skupiny Saint-Gobain, a zahradní architektka Vendulka Nesvadbová ze společnosti GreenVille. Ti stojí za technickým provedením a návrhem zahrady.
Příběh Rodinné zelené střechy roku začal u extenzivního typu zelené střechy – tedy střechy nenáročné na údržbu, jejíž porost vzhledem ke skladbě vegetačního souvrství tvoří zejména rozchodníky a netřesky. Majitelé se ovšem rozhodli přírodě ještě o něco přiblížit a vsadili na typ tzv. biodiverzní střechy, jejíž princip spočívá hlavně v rozmanitosti vysazených rostlin.
Technické parametry:
Technické parametry:
- kořenovzdorná vrstva – hydroizolační PVC fólie odolná proti prorůstání kořínků
- ochranná vrstva – geotextilie 300 g/m2
- drenážní vrstva – drenážní a hydroakumulační nopová fólie tloušťky 20 mm s nakašírovanou filtrační textilií
- hydroakumulační vrstva – lokálně hydrofilní minerální vlna tloušťky max. 100 mm
- vegetační vrstva – extenzivní střešní substrát vrstvy 80-350 mm
- jiné řešení vegetačního souvrství – vegetační souvrství je doplněno o prvky zvyšující biodiverzitu bezobratlých – dřevo, kámen, písek, hmyzí domečky a další prvky
- vegetace – základ vegetace: rozchodníky, netřesky + osivo nízkých suchomilných travin a bylin
- výsadby – suchomilné trvalky (Allium schoenoprasum, Festuca sp., Origanum vulgare, Salvia sp., Thymus sp., Mentha piperita a další)
- způsob založení vegetace – výsevem, řízky a vegetativními částmi, výsadbou
Klíčové bylo technické řešení
Jelikož rodině nad hlavou mělo kvést mnohem víc rostlin než jen běžné skalničky, bylo technické řešení střechy naprosto klíčové – nebo vlastně střech, protože zelená střecha je u tohoto domu rozdělena do dvou samostatných ploch. „Oproti střechám s běžnou krytinou zde byla důležitá dostatečná nosnost konstrukce, vhodná tepelná izolace a hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků. Další vrstvy vegetační střechy byly kladeny na sebe ve správném pořadí – geotextilie, drenážní vrstva, hydrofilní minerální vlna, extenzivní střešní substrát a rostliny,“ uvádí Josef Hoffmann z divize ISOVER společnosti Saint-Gobain.
Střecha tedy dostala nový kabát – byla předělána podle zákonů biodiverzity. Dle statiky domu byla vybrána místa, kde bylo možné jít s mocností vegetačního souvrství nahoru, což bylo možné i díky ISOVERu. „Minerální vlna, kterou jsme do projektu dodávali, je totiž výrazně lehčí než kvalitní střešní substráty dostupné na trhu. Tím se výrazně rozšířily možnosti toho, co bude do budoucna možné na střeše pěstovat,“ doplňuje Josef Hoffmann.
Časosběr zelené střechy - začátek
Časosběr zelené střechy - vzrostlá krása
Více fotek z časosběru najdete ve fotogalerii
O krok napřed
Jedinečnost této střechy tkví právě ve slově biodiverzita. Obecně se zelené střechy těší stále větší oblibě, nicméně i nadále výrazně převažují již zmíněné střechy extenzivní. Byť i takto lze splatit přírodě část dluhu, který vůči ní máme, biodiverzní střechy, jako je ta v Horních Měcholupech, jsou v tomto ohledu krokem kupředu. Souvrství už je složitější, čemuž bylo třeba věnovat zvýšenou pozornost statice domu a nosnosti střechy. Zato ale rodina mohla vybírat z mnohem širší škály rostlin pro pěstování, a na střeše tak kromě zmíněných skalniček rostou i okrasné traviny, cibuloviny, jako narcisy či tulipány, anebo také byliny, jako máta a meduňka, které mohou posléze najít využití v kuchyni. Takto pestrá vegetace navíc zvyšuje celkovou přírodní hodnotu střechy a vytváří příjemnější podmínky pro život hmyzu a drobných živočichů. „U tohoto domu byl dokonce jeden hmyzí domeček instalován v blízkosti dětských pokojů. Děti jej tak mohou pozorovat a sledovat život v přírodě i v obklopení velkoměsta,“ vysvětluje zahradní architektka Vendulka Nesvadbová, která rozložení rostlin navrhla.
Víc takových
Střecha byla navržena tak, aby kvetla od jara do podzimu. I přesto je však na údržbu docela nenáročná a slouží jako skvělý příklad toho, že zelená střecha nemusí být pouze rozchodníková. Svou rozmanitostí je u nás zatím jen „první vlaštovkou“, ale do budoucna můžeme doufat, že se biodiverzní střechy rozšíří napříč městy a pomohou do nich navrátit faunu i flóru, které z nich jinak už téměř vymizely.
