Horké počasí nahrává rozvoji nemocí ze zkažených potravin a nápojů. Někdy stačí málo a čekají nás krušné chvíle na pohotovosti či v nemocnici. Proto je velmi důležité věnovat zvýšenou pozornost způsobu přechovávání potravin během horkých dní. Chladničku uvedeme do stavu pohotovosti, vyčistíme a vydesinfikujeme ji a ve schránce na led si uděláme důkladné zásoby ledových kostiček a kuliček do nápojů, ale třeba i na ledové obklady čela. Chladničku také zbavíme zbytečných zásob, aby mohla pojmout co nejvíce potřebného jídla, podléhající v horku rychlé zkáze.Všechno, čemu stačí teplota vyšší, může být ve spíži. Například neotevřené krabice trvanlivého mléka by třeba v chladničce překážely - přesvědčíme se, že teplota ve spíži nebo spižní skříni nepřesáhla 24°C a přemístíme je tam. Pokud jsme ale běžně zvyklí nechávat v chladnější spíži třeba zbytky hotových jídel v rendlíku, v horku je rozhodně přemístíme do chladničky – i ve spíži se pravděpodobně teplota po několika tropických dnech podstatně zvýší. V chladničce najdou dočasné útočiště také čokolády včetně sušenek s čokoládovou polevou. Potraviny ukládáme do chladničky dobře zabalené, v hygienicky nezávadných dózách a zásadně přikryté pokličkou, víčkem nebo fólií, protože mají tendenci přejímat pachy z okolí. Nakupujeme s rozvahou a všechno spotřebováváme co nejrychleji. Vyhýbáme se rizikovým potravinám, protože i v chladničce nám vydrží jenom jídlo čerstvé a kvalitní. Slané i sladké pečivo co nejrychleji spotřebováváme a pokud ne, rozhodně je raději uložíme do mrazničky. Po více než dvou dnech se na něm totiž začínají tvořit nebezpečné plísně – o to nebezpečnější, že jsou velmi nenápadné. Nejsou tak jako u ovoce okem patrné a pečivo také plísní nepáchne. Mléčné výrobky v parných dnech Čerstvé mléko po otevření spotřebováváme co nejrychleji, stejně jako tvaroh. S jogurty a jogurtovými nápoji není problém, pokud dodržujeme datum spotřeby, problémem by ale mohla být zdlouhavá doprava z obchodu domů vyhřátým autobusem nebo autem s vnitřní teplotou kolem 60°C. Proto platí, že doba strávená mezi chladicím boxem obchodu a domácí chladničkou musí být co nejkratší. Pokud to není možné, trochu nám může pomoci termotaška. Uchovávání hotových jídel Hotová jídla - polévky, guláše, omáčky - po uvaření co nejrychleji zchladíme a umístíme do chladničky nejlépe v nádobě, ve které budeme pokrm následně ohřívat. V plastových dózách s víčkem, pokud budeme ohřívat v mikrovlnné troubě, nebo v hrnci, pokud na sporáku. Často se zanedbává správné uchovávání uvařených těstovin, rýže a brambor. I z chuťových důvodů je mimochodem tyto pokrmy nejlepší připravit jen v takovém množství, aby nic nezbylo a všechno se snědlo hned. Pokud ale přece něco zbude, co nejrychleji to musí do chladničky, jinak se v pomalu chladnoucím jídle na sporáku rychle pomnoží bakterie. Jídlo rychle ochladíme a v uzavřené nádobě uložíme na spodní poličku chladničky. Ovoce a zelenina patří k létu Všechno konzumujeme co nejčerstvější, zejména listovou zeleninu. Saláty se snažíme nechávat v chladničce nejvýše několik hodin, o něco málo déle vydrží čekanka, květák, brokolice. Pečlivě vybíráme broskve a nektarinky, aby nebyly nahnilé. Z chladničky je opět co nejrychleji ujídáme. Meloun - chladivé osvěžení V chladničce také uvolníme prostor pro typické letní osvěžení, které nám nahradí moučník i pití - melouny. Špinavá melounová slupka ale opět bývá zdrojem infekcí. Když kupujeme v obchodě rozkrojený meloun, kupujeme i špínu na řezné ploše, kam se dostala nožem ze špinavé slupky. Nejlepší je koupit meloun vcelku, v dřezu ho důkladně kartáčkem a postupně teplou a studenou vodou omýt a potom teprve krájet. Pokud se nevejde do chladničky celý, uchováváme jej nakrájený na několika fólií přikrytých miskách. -ag-