Sklo se dnes vyskytuje všude, od největších předmětů po miniaturní: jako velkoplošné fixní stavební prvky, ze skla jsou dveře, nábytek, doplňky i jídelní sklo.

Také není už pravda, že kde je sklo, můžeme se pořezat. Díky mnoha typům bezpečnostních skel je tohle minulostí. Skla v bezpečnostních úpravách dominují interiérům a přinášejí lehkost a lesk. Skleněné stěny i široké posuvné dveře zvyšují jas a matné skleněné příčky vnášejí dovnitř světlo, přičemž zachovávají intimitu jednotlivých místností.

Co je dnes ještě skleněného a včera nebylo...

Sklo někdy nahrazuje kov (skleněná digestoř), jindy nastupuje místo tradičního dřeva (skleněný stůl). Samostatnou kapitolou by mohlo být sklo na místech, kde vždy bývalo, ale nabylo kvalitativně i rozměrově jiných vlastností - mluvíme o oknech, která už dávno nejsou jednoduchá, ale třeba velkoformátová s trojitým zasklením. Kvalita si podává ruku s dokonalým vzhledem: vakuované sklo v dokonalém rámu nás chrání před mrazem, ale také těsně propojí interiér se zahradou.

Stěny jako ve skleněném zámku

Kdo zatouží po skle pastelovém nebo ostře barevném, sáhne po nových kolekcích skleněných tvárnic neboli luxferů. Vedle klasických průhledných modelů jsou na trhu extravagantní barvy inspirované polodrahokamy a také luxfery s možností vnitřního nasvícení, jejichž barevný tón se dá měnit podobně jako koupelnová chromoterapie. Však také luxfery našly uplatnění právě v této místnosti coby sprchové předěly. Malý formát luxferů dovoluje stěny z nich zaoblovat, takže lze vykroužit oblé půloblouky, vlny a esíčka, za kterými se schová sprchový panel. Krásné jsou ale také přísně geometrické luxferové stěny, sokly a předěly místností.

Sklo na netypických místech

Sklo je tam, kde jsme na něj zvyklí, i tam, kde bylo ještě nedávno nemyslitelné. Najdeme je v každé místnosti, snad jen dětskému pokoji se vyhýbá, jaksi podvědomě, i když je už bezpečné, ale přece jenom je to území, kde se odehrávají nebezpečné hry, a tak zůstává hájemstvím barevných plastů nebo přírodního dřeva. Naopak sklo - opět ve svých tvrzených, bezpečnostních podobách - zřejmě už natrvalo proniklo do koupelny. Také tady se prosazují matné pískované zástěny, dvířka nábytku a prvky sprchových koutů a kabin, ať už jako samostatné zástěny, nebo celoskleněné kabiny. Trochu se také zapomíná na skleněné obkládačky, které nejsou žádnou novinkou, vedle keramických se prosazovaly jako „lepší zboží“ už před sedmdesáti lety.

Skleněné dveře i ty posuvné

Skleněné výplně dveří z tvrzeného skla často převezmou roli dveří celých a obejdou se bez rámu. Dveře celoskleněné bývají matné, rastrované nebo je sklo zabarveno do pastelových nebo kovových odstínů (bronz). V plné skleněné ploše potom vyniká designově dokonalá klika. Skleněné posuvné dveře a také prosklené dveře šatních skříní představují v interiérech vedle oken ty největší skleněné plochy. Výhodou je vzdušnost, průsvitnost, nevýhodou pak vlastně totéž: interiér není uzavřený světlu a prosvítající paprsky z další místnosti někomu za skleněnou stěnou mohou vadit. Řešení? Žaluzie a závěsy z efektních tkanin, kterými se skleněné plochy podle potřeby rychle zatáhnou.

Sklo se dnes uplatňuje i na schodišti: pevné skleněné desky slouží jako výplně zábradlí. Sklo tady často vyniká v kombinaci s ušlechtilým dřevem i kovem. Některá extravagantní schodiště ale mívají skleněné i stupnice.

Malé zastavení v kuchyni

Digestoře se spodní skleněnou deskou působí odlehčeně a lehce. Skleněná dvířka kuchyňských skříněk nejsou ničím neobvyklým, zato skleněný nábytek ano. U dřevěného stolku jsme zvyklí na skleněnou desku, ale celoskleněný stůl včetně nohou je pro někoho možná příliš velké sousto. Navíc je někdy skoro neviditelný, lehce přehlédnutelný. Uklidňující pak je, že klasika a odvěká doména skla zůstává: lustry, lampy, vázy jsou pořád skleněné, stejně jako stolní sklo - nejdrobnější skleněná perla domácnosti.

Foto: www.isifa.com, Santambrogia