MINULE JSME SKONČILI S PROHLÍDKOU BENEŠOVY VILY PŘED VÁLKOU. POKUD JSTE TENTO DÍL PROMEŠKALI, [NAJDETE HO ZDE](http://www.dumazahrada.cz/dum-stavba/architektura/2012/7/8/clanky/slavne-stavby-benesova-vila/?article=16975 "NAJDETE HO ZDE").

Po odletu z Československa v říjnu 1938 zůstal jako jediným obyvatelem všech tří vil správce Jan Krs. Relativního klidu si užil až do jara 1939. I když se jednalo o prezidentský majetek, Němci navštívili vilu až na samém konci dubna 1939. Jako první obsadili vilu Zdeňka Fierlingera, Benešovo sídlo přišlo na řadu hned poté.

Gestapo vilu vydrancovalo

V pátek 12. května začalo doslova drancování toho, co Benešovi neodvezli do zahraničí. Zmizela naprostá většina z prezidentových 12 000 knih, z nichž každá byla uvnitř označena jménem majitele a byla inventarizována. Gestapo odvezlo převážnou část nábytku, prakticky vše bylo obratem odvezeno do Říše.

Poslední kusy vybavení a knihovny zmizely někdy v roce 1940, nebo 1941. Jak bylo po válce spočítáno a pracně alespoň na papíře sumarizováno, Němci odvezli téměř 50 kusů nábytku, 17 ručně tkaných koberců z celého světa, záclony, nejrůznější umělecké předměty z Benešových zahraničních návštěv, zasvé vzalo i zanechané oblečení obou manželů, včetně kožichů a prádla. Ztratily se obrazy, vyznamenání, písemnosti, nádobí. Mezinárodní pátrání vyhlášené po roce 1945 bylo neúspěšné, vrátil se jen zlomek knih a věcí.

Z vily se stalo velitelství i porodnice

Vila sloužila během okupace nejrůznějším účelům. Zpočátku zde sídlilo jedno z místních velitelství wehrmachtu, byla zde vojenská škola a také cosi jako doléčovací ústav, nebo sanatorium pro vojáky SS převážně z východní fronty. Léčili si zde nejen fyzická zranění, ale i psychická. Jak doložili pamětníci ještě v 90. letech minulého století, řada vojáků téměř nekomunikovala, protože z prožitých hrůz se na frontě pomátla, a klidné prostředí vily jim mělo vrátit zpátky rozum.

Vila byla dokonce „pověřena“ výsostným úkolem. Vybraní (zranění) vojáci tu pod dohledem lékařů a s vybranými německými ženami vytvářeli základ pravé árijské čisté rasy. I z tohoto důvodu se jedna z vil, ta diplomata Ludvíka Strimpla, stala na sklonku války porodnicí… Když Němci v květnu 1945 z vily prchali, na nákladních vozech odváželi i dětské postýlky.

Chcete-li se o osudech Benešovy vily dozvědět více, přečtěte si článek [Slavné stavby: Benešova vila, jihočeská perla (I)](http://www.dumazahrada.cz/dum-stavba/architektura/2012/7/8/clanky/slavne-stavby-benesova-vila/?article=16975 "Slavné stavby: Benešova vila, jihočeská perla (I)")

Návrat Benešových byl radostný

Návrat do vily 16. června 1945
info

Návrat do vily 16. června 1945

Jediným štěstím bylo, že kvůli „léčebným“ účinkům okolí neutrpělo alespoň okolí vily, zahrada a sad. Když sem prezidentský pár přijel po sedmi letech, 16. května 1945, dostalo se mu obrovského přivítání. Špalír lidí stál kolem silnice už od Tábora, ty chvíle zachytili i pro dnešek kameramani.

Byly to však po dlouhé době a na dlouhou dobu jedny z mála šťastných okamžiků, které vila zažila. Z různých míst republiky se postupně Benešovým vracela alespoň část ukradených knih, obrazů a dalších věcí, jinak však museli dům znovu zařizovat. Ale na klidné užívání už zbývalo Edvardu Benešovi příliš málo času. Už za války prodělal jak v USA, tak ve Velké Británii několik mozkových příhod a onemocnění, další mrtvice přišla na podzim 1946, podruhé v létě 1947.

Benešova vila a komunistická nesvoboda

Definitivní konec znamenal pro Beneše komunistický puč v únoru 1948. Zůstal sice formálně hlavou státu, ale byl v té době již vážně nemocen, po 25. únoru se jeho stav vážně zhoršil. Beneš sice přijal Gottwaldovu nabídku, aby doživotně užíval státní zámek Lány. Beneš tam nechal z Hradu převézt 628 krabic prezidentského archivu, ale fyzicky se přestěhoval z Prahy do Sezimova Ústí, kde také v červnu 1948 oficiálně abdikoval.

POKUD CHCETE VĚDĚT NĚCO DALŠÍHO O SLAVNÝCH VILÁCH MÁME TADY:

Až do konce srpna, bylo-li to možné, přijížděli za Benešem přátelé i někteří politici, aby s ním konzultovali, jak dál v zemi ovládané komunisty. Na oficiální návštěvu sem přijel po zvolení i nový prezident Klement Gottwald s manželkou.

Vila i Beneš byli hned od února pod dohledem StB, příchozí byli pečlivě zapisováni. Ještě přísněji byl Beneš hlídán po všesokolském sletu, který byl poslední veřejnou demonstrací proti komunistům. Sokolové pak přijeli vzdát hold i do Sezimova Ústí. Poté byla vila i město de facto izolováno od „nežádoucích“ návštěv.

Poslední rozloučení ve vile
info

Poslední rozloučení ve vile

Spolehlivou ochranu poskytovali Benešovi až do jeho smrti jak jeho osobní strážci, tak zdejší četnická stanice. Byli to právě členové vojenské a četnické ochrany, kteří se s prezidentem jako jedni z posledních v srpnu 1948 před vilou fotografovali. 31. srpna 1948 se Benešův stav prudce zhoršil a 3. září v 18.10 ve spánku zemřel. 5. září 1948 byla rakev se skleněným poklopem vystavena v podloubí vily a ten den byl poslední, kdy na půdu pozemku a k vile mohla na více než padesát let vstoupit veřejnost. Po oficiálním rozloučení v Praze 7. října 1948 byla rakev uložena do rodinné hrobky ve svahu pod vilou. Otevřela se nová kapitola dějin prezidentova sídla. Jeho jedinou a hlavní hrdinkou byla až do roku 1974 Hana Benešová…