Získávání tepla z energie Slunce je možné téměř v každé domácnosti v Evropě. V posledních letech se v Evropě vyvinul výkonný solární průmysl. Atraktivní podpůrné programy, informační kampaně a cílené vzdělávání řemeslníků na úrovni EU i jednotlivých členských zemí mohou přispět k širokému zavedení solární tepelné techniky na trh. Solární tepelná technika se musí využívat více Energie je téma, které v Evropě nabývá stále většího významu. Evropská komise varuje před rostoucí závislostí na dovozech, která do roku 2030 naroste na 70 %. Zatížení klimatu spalováním fosilních paliv stále přibývá, stále více výzkumníků vidí přímou souvislost mezi přibývajícími přírodními katastrofami, jako byly záplavy v minulém roce, a oteplováním atmosféry. EU proto přijala v Kjótském protokolu dalekosáhlé závazky k redukci emisí CO2. Vedle úspornější spotřeby energie musejí být proto v rostoucí míře využívány obnovitelné zdroje energie. Solárně tepelná technika, tedy získávání tepla z energie Slunce, hraje mezi obnovitelnými energiemi zvláštní roli, protože ji lze nasadit prakticky v každé domácnosti. Solární zařízení pro ohřev existují již všude v Evropě, např. malá a výhodná termosifonová zařízení v jižní Evropě, větší, vysoce účinná zařízení, která dodatečně k ohřívání pitné vody podporují i vytápění domů ve střední Evropě, a velmi velká zařízení, která zásobují systémy dálkového vytápění v severní Evropě. Od dob ropných krizí v 70. letech se sluneční záření využívá k ohřívání vody nebo vzduchu. Dnes již existuje mezinárodně aktivní průmysl, vyzrálá, vysoce účinná technologie a množství atraktivních výrobků. Stále více řemeslníků získalo zkušenosti se solárně tepelnými zařízeními, výzkumné ústavy a výrobci mají obsáhlé know-how o solární tepelné technice. Praktické využití je však pořád ještě v začátcích. V Řecku a v Rakousku je sice pro řadu lidí samozřejmé využívat teplo Slunce, ale ani tam to nejsou zdaleka všechny domácnosti, které tímto způsobem ohřívají pitnou vodu a užití v podnikatelské sféře existuje teprve v několika málo případech. Vyškolit řemeslníky a motivovat zákazníky Že se solární tepelná technika nevyužívá ve větším rozsahu, je zapříčiněno mezi jiným i tím, že mnozí občané o této technologii vědí příliš málo. V Portugalsku, Španělsku, Francii a Itálii bylo v 70. a 80. letech instalováno množství solárně tepelných zařízení, která nefungovala uspokojivě. Z této doby pocházejí četné předsudky, které jsou dnes z důvodu podstatně pokročilejší techniky dávno překonané a neoprávněné. V zemích s malým trhem je často obtížné nalézt řemeslníka, který má zkušenosti s instalací solárních zařízení. Proto bylo ve Francii zavedeno certifikování řemeslníků. To je předpokladem pro získání dotací z podpůrného programu. V Itálii, Francii a ve Španělsku se řemeslníci školí v rámci projektu „Qualisol“. V Německu vyvinula střechová organizace řemeslníků v sanitárním a topenářském oboru dodatečné vzdělávání „odborná síla v solárně tepelné technice“. V Německu a Rakousku sice již existuje mnoho konvenčních topenářských provozů, které nabízejí i solární techniku, přesto je i zde ještě dlouhá cesta k tomu, aby solárně tepelnou techniku chápali všichni řemeslníci jako samozřejmý produkt. V Německu bylo v roce 2001 renovováno zhruba 400.000 topných kotlů, ale jen u cca 50.000 z nich bylo současně zabudován solární ohřev. Aby se solární trhy vybudovaly co možná nejrychleji, musejí být vyškoleni nejen řemeslníci, ale současně se musí podnítit i poptávka. Občané musejí být o solární tepelné technice informováni a v náběhové fázi motivováni ke koupi podpůrnými programy. K tomu jsou nutné informační kampaně. V Německu probíhala od roku 1999 do roku 2001 kampaň SOLAR – NA KLAR! (Solárně – no jasně!). Za tyto tři roky bylo rozdáno 200.000 informačních brožur a především získán velký počet řemeslníků pro solární tepelnou techniku. Kampaň byla nyní přepracována a pokračuje pod označením SOLARWÄRME PLUS (Solární teplo plus) ( www.solarwaerme-plus.de ). V lednu 2003 startovala ve Švýcarsku kampaň „Solarenergie begeistert“ (Nadšeni solární energií) a i v Rakousku se připravuje podobná kampaň. V projektu ALTENER SOLTHERM (www.soltherm.org) spolupracují aktéři z celé Evropy, aby si vyměnili know-how o vedení kampaní a tyto převáděli do jednotlivých zemí. Ve Francii probíhá již několik let pod jménem PLAN SOLEIL reklamní kampaň na podporu solárního ohřevu, která je kombinovaná s podpůrným programem HELIOS 2006 a certifikováním a vzděláváním řemeslníků. Podobně rozsáhle funguje program PROSOL v Andalusii ve Španělsku, který realizuje SODEAN a který učinil Andalusii nejúspěšnějším solárním regionem ve Španělsku. Zkušenosti ovšem ukazují, že finanční prostředky, které jsou nutné k provedení kampaní, nemohou být shromážděny pouze samotným solárním oborem a řemesly. Je potřeba veřejných prostředků jako např.od Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU), která výrazně podpořila SOLAR – NA KLAR!. Produkce solárně tepelné techniky industrializována a internacionalizována Solární kolektory a solární zásobníky se začátkem 90. let vyráběly ještě v omezených sériích většinou v malých, specializovaných podnicích a distribuovány byly regionálně nebo v rámci jednotlivých zemí. V průběhu 90. let se vytvořil mezinárodně činný solárně tepelný průmysl. Rostoucí poptávka v Německu vzbudila zájem výrobců z Řecka, Izraele a Rakouska, tedy z těch trhů, které vykazovaly vyšší poptávku již dříve. V úzké spolupráci německých dovozců a výrobců v těchto zemích byly vyvinuty a vyráběny produkty přizpůsobené německému trhu. Podíl dovážených kolektorů narostl v Německu v polovině 90. let na téměř 60 %. Německý topenářský průmysl na rostoucí tržní úspěch solární techniky reagoval. Během několika málo let převzaly přibližně všechny podniky s topenářskou technikou do svého sortimentu výrobků solární kolektory. Vybudovaly vlastní výrobu nebo převzaly dříve samostatné středněstavovské výrobce jako např. Buderus v roce 1997 převzal firmu Solar Diamant. Německo vykazuje největší podíl na trhu v Evropě vzhledem k ročně instalované kolektorové ploše. V roce 2001 bylo instalováno zhruba 900.000 m2 kolektorů, z toho 150.000 m2 vakuových, což činí zhruba 60 % podíl na celoevropském trhu. Proto není žádná náhoda, že rozvoj solárně tepelného průmyslu dostal největší impulsy z Německa, buď od výrobců nebo od podniků, které svou produkci šířily na německém a rakouském trhu, na němž jsou poptávány srovnatelné výrobky. Rozvoj trhu a šance Jestliže se uváží data z jednotlivých zemí Evropy, ukazuje se, jak velký je ještě rozdíl mezi rozvinutějšími solárními trhy Rakouska, Řecka a Německa a ostatními. Itálie, Francie a Španělsko již začaly pomocí různých programů ztrátu dohánět. V absolutních číslech evropskému trhu dominuje Německo přes propad v roce 2002 s plochou kolektorů zhruba 540.000 m2. Následují Rakousko a Řecko se zhruba 155.000 m2 a 152.000 m2 kolektorů. S výrazným odstupem následuje Španělsko se 65.000 m2, které ovšem vykázalo 40 % největší přírůstek v roce 2002. Itálie následuje s 56.000 m2