Smršťování má několik příčin. První je, když objem složek před hydratací, tedy cement a voda mají vetší objem, než má pak výsledný vyzrálý beton. Tomuto smršťování se říká chemické nebo také autogenní.
Druhá možnost je špatným vysycháním (plastické smršťování). Voda se dostává příliš rychle z betonu a vznikají kapiláry, které ještě urychlují vysychání betonu. Jinou, ale podobnou verzí vysychání je u velmi vysokohodnotných betonů, kdy se voda uvnitř spotřebovává při hydrataci cementových zrn a výsledný objem je menší, než objem původních složek.
Jak tomu předejít?
U chemického smršťování se musí upravit dávka vody nebo se musí zvětšit frakce kameniva, protože kamenivo svůj objem nezmenšuje, upravuje se tak poměr mezi jednotlivými částmi.
Plastické smršťování se upravuje snížením podílu vody (když je ve směsi méně vody, méně se jí také odpaří do okolí) a hlavně omezením vysychání. To znamená okamžité zakrytí betonu fólií, která sníží odpar. Možné je také přidat expanzivní přísadu, která s postupem času naopak nabývá na objemu.
Beton se musí kropit, aby nedocházelo k rychlému vysychání
Samozřejmostí je pak kropení betonu. Ovšem tak, aby nedocházelo k vyplavování. Jako vždy je ovšem nejúčinnější posunout betonáž do doby, kdy jsou podmínky nejlepší, tedy nemrzne, nesvítí příliš slunce apod. Vhodné je například betonovat v podvečer.
