Změny v občanském zákoníku situaci v nájemním bydlení nezjednodušily, naopak jsou v neprospěch nájemníků a zejména pro starší občany mohou znamenat problémy s bydlením. Tvrdí to předseda Sdružení nájemníků (SON) Stanislav Křeček. Také povinnost obecních soudů stanovovat výši nájemného může za situace, kdy neexistují objektivní kritéria pro takové rozhodování, vést ke svévoli a nahodilosti, domnívá se Křeček, který je zároveň poslancem za ČSSD.

Naopak podle ministerstva spravedlnosti vyrovnávají změny v nájemních vztazích dosavadní nepoměr práv a povinností mezi nájemníky a pronajímateli. "Současný právní vztah je v neprospěch pronajímatelů, kteří jsou velmi často rukojmími nájemníků," řekl mluvčí úřadu Petr Dimun.

Nový občanský zákoník se nelíbí ani majitelům domů. "Maličko zlepšuje nevýhodnou pozici pronajímatelů tím, že je možné dát výpověď bez přivolení soudu, ale v řadě věcí zůstávají pro pronajímatele nevýhodná ustanovení," řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Majitelům se například nelíbí přechody nájmů na dobu neurčitou, výměna bytů mezi nájemníky či to, že majitel nemůže dát výpověď bez udání důvodu. "Nájemník přitom takovou možnost má," podotkl Šimeček.

Nájemníci by měli podle Sdružení nájemníků větší pozornost věnovat především tomu, když od pronajímatele dostanou výpověď bez přivolení soudu. "Zejména u starších nebo méně orientovaných osob může toto ustanovení způsobit vážné problémy s bydlením," uvedlo sdružení v tiskovém prohlášení. Od lidí to podle Křečka bude vyžadovat mnohem aktivnější přístup se o svá práva starat a na věci reagovat.

Pozitivní je podle Křečka to, že existuje zákon o nájemném, podle kterého se od 1. ledna 2007 budou nájmy jednostranně zvyšovat v průměru zhruba o 14 procent ročně do roku 2010. "Bez tohoto zákona by situace pro nájemníky byla neúnosná," řekl Křeček.

Soudy by podle Křečka měly nájemní spory rozhodovat, ale bylo by podle něj problematické, kdyby posuzovaly úroveň nájemného jinak, než ji stanovil zákon. Ten podle něj musí mít přednost.

V případě, že by soudy rozhodovaly jinak než podle zákona, stala by se prý situace na trhu nájemního bydlení sociálně nepřehledná. "Právní řád by se zcela zhroutil a samozřejmě by to vedlo k tomu, že by soudy na sebe přebíraly roli zákonodárce, což by ohrožovalo demokratické zákony státu," řekl Křeček.

Pokud by se ukázalo, že růst nájemného v bytech s regulovanou činží by byl pro lidi i stát neúnosný, bude třeba se k zákonu o nájemném podle Křečka vrátit.

Sdružení nájemníků také uvedlo, že neexistuje právní předpis, který by upravoval služby pro nájemníky v soukromých či obecních bytech a pro vlastníky bytů a nově vzniklá družstva. "Neexistuje žádný předpis, který by nutil pronajímatele poskytovat služby a který by nutil nájemce platit měsíční zálohy," řekl místopředseda sdružení Karel Hanauer. Naštěstí podle něj řada pronajímatelů služby nadále poskytuje a řada nájemníků za ně platí. Neexistence předpisu, který by toto upravoval, je ale podle něj velký problém.

Úprava poskytování služeb ale podle ministerstva pro místní rozvoj existuje. "Občanský zákoník uvádí, že pronajímatel je povinen zajistit nájemci plné užívání práv spojených s užíváním bytu. A nájemce má právo požadovat plnění spojené s užíváním bytu," tvrdí ředitelka odboru bytové politiky MMR Daniela Grabmüllerová. Řešit se ale podle ní musí rozúčtování služeb v domě s více byty. Ministerstvo již v tomto směru připravuje zákon.

Zdroj: ČTK