Špagetová dýně dosahuje hmotnosti 1-3 kg, a řadí se proto mezi největší dýně. Má podlouhlý tvar a její povrch může být krémový, žlutý až oranžový nebo i žlutý se zelenými pruhy. Slupka je hodně tvrdá a dalo by nám hodně práce ji oloupat, takže ji vaříme i se slupkou. Nejlepší je, když špagetovou dýni rozkrojíte napůl, vydlabete semena a upečete v troubě. Pro urychlení pečení ji podlévejte vodou.
Špagetová dýně zapečená s krevetami, sušenými rajčaty, bylinkami a parmazánemAutor: Shutterstock.com
Špagetová dýně rozkrojená napůl přímo vybízí k naplnění nějakou dobrou směsí. Klasikou je mleté maso ochucené bylinkami a česnekem, zasypané strouhaným sýrem, pokud ale špagetovou dýni konzumujeme v rámci redukční diety, náplň volíme čistě zeleninovou. K dužnině můžeme připravit rajčatovou omáčku a podávat ji jako klasické špagety, dýně se dá rovněž přidat do polévky místo nudlí.
Špagetovou dýni pěstujeme stejně jako jiné druhy dýní na osluněném stanovišti v kvalitní půdě vyhnojené nejlépe organickými hnojivy. Protože jde o poměrně mohutnou rostlinu, měli bychom jí nechat asi metr prostoru kolem dokola a připravit jí oporu, po které se bude moci pnout. Dýně potřebují ke zdárnému vývinu hodně vody, zaléváme je však výhradně ke kořenům, kropení listů jim nesvědčí.
Autor: Pixabay
Sklizené špagetové dýně vydrží až půl roku v chladném suchém sklepě nebo v seně na seníku, zabalené do novinového papíru. Nesmí se k nim dostat vlhkost, aby je nenapadla plíseň, a nesmějí být vystaveny ani mrazu, jinak zvodnatí. Jako první zpracováváme dýně, kterým se při sklizni odlomila stopka - u těch hrozí větší riziko napadení plísní. Pokud necháme dýně na záhoně déle a přejde přes ně první mráz, můžeme je bez obav konzumovat, ale skladované nám vydrží maximálně tři měsíce.
