Architekti nám navrhli dům, který má dvě pultové střechy nasměrované do úžlabí. Čili jakési véčko, nebo otočenou šikmou střechu. Máme trochu strach, aby takové řešení bylo funkční při přívalových deštích, případně v zimě. Máte s tímto zkušenost?

Vzhledem k tomu, že neuvádíte nutné konkrétní detaily střešních ploch z hlediska sklonu a materiálu střešní krytiny, pojmu odpověď ze svých zkušeností a realizací. Tato „véčka“, jak jste je nazval, mají obvykle menší spády střešních rovin, a proto nejsou vhodné pro klasické skládané střešní krytiny. Při realizacích jsem se setkal s návrhy krytiny plechové a s izolací střešní plochy pomocí fólie PVC, které také považuji za vhodné pro vyřešení všech detailů střešní plochy i odtokových prvků. Při návrhu by měl projektant vycházet z velikosti střešní plochy (samozřejmě i sklonu a vhodnosti střešní krytiny) a podle toho dimenzovat velikost zmíněného žlabu. Toto zastřešení jsem v projektech viděl nejobvykleji řešené pomocí dřevěných nosných prvků s horním záklopem deskami OSB. Tyto konstrukce jsou cenově výhodné právě pro lehké střešní krytiny a izolace.

Žlab je základ

Za základ považuji konstrukčně dobře navržený středový žlab, který musí být prostorově tuhý. Svod může být směrován spádově do středu žlabu, lépe do dvou odtoků (při zacpání jednoho slouží druhý), pokud je vhodné dispoziční řešení domu pro umístění svodů, nebo může být žlab spádovaný do svých dvou konců a sveden svislými svody po fasádě. V případě vnitřního svodu doporučuji protihlukově řešit potrubí buď materiálově, nebo vhodným umístěním s dodatečným odizolováním.

V případě plechové krytiny, kterou pokládáme na střešní plochu na speciální strukturovanou nopovou rohož, která odvádí vlhkost a tlumí hluk deště a krup až o 15 dB, musíme vyřešit veškeré detaily s velkou klempířskou pečlivostí. A to nejen závětrné lišty, ale hlavně detail napojení střešní plochy na zmíněný žlab. Detaily jsou celkem standardní, je nutné vzít pouze v potaz možnost vytvoření vyšší vrstvy sněhu, než je vlastní výška žlabu a řešením detailů zabránit vytlačení sněhové vrstvy do podstřešní plochy. Ale to je pro zkušeného projektanta, ale i klempíře bez problému.

V případě izolace střešní plochy fólií PVC je řešení dle mého názoru bezpečnější, protože pomocí poplastovaných prvků vytváříme naprosto souvislou střešní izolaci celé plochy včetně odtokového žlabu. Střešní izolaci, obvykle kotvenou, bez problémů převedeme přes poplastované rohové profily, určené právě k ukotvení střešní fólie, do žlabu, který musí mít tyto kotvicí poplastované úhelníky v každém svém rohu. Tím dosáhneme celistvé izolace včetně žlabu, která pevně drží a přesně kopíruje podkladní konstrukci vytvořeného odtokového žlabu. K převedení do svislého potrubí zásadně doporučuji použít systémové prvky např. od firmy Topwet, které řeší převedení do svodu spodního nebo bočního pomocí tvarovek s již navařenou fólií pro dokonalé spojení v detailu.

Je třeba připomenout ještě nutnost správného spádování žlabu, tepelné izolace pod žlabem, můžeme použít i izolanty s vyšším tepelným odporem než v klasické střešní ploše, abychom se vešli do příslušné tloušťky. Těmto střechám můžeme zajistit provětrávání i z bočních spádových hran. Jako dobrý pomocník může sloužit vyhřívání žlabu pomocí odporového kabelu, zavedeného i částečně do svodu, pak je trvalý odtok dešťové vody nebo tajícího sněhu opravdu zaručen.

Tento dotaz jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 2/18.
Pokud máte nějaké dotazy, pošlete nám je do redakce na mail redakce@dumazahrada.cz. Pokud budeme sami vědět, rádi je zodpovíme, nebo pošleme některému z odborníků.