Při plánování dispozičního řešení bytů se v naprosté většině již automaticky počítá s větší místností, ve které bude spojena kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem. V momentě, kdy chceme tento největší prostor v bytě zařídit, zjišťujeme, že sladit jednotlivé komponenty není zcela jednoduché, zvláště nemáme-li dostatečné znalosti… Naštěstí i tento úkol můžeme zvládnout, stačí znát několik základních momentů, které bychom při zařizování neměli podcenit. Důvod je prostý Polyfunkční prostor se navrhuje z jednoduchého důvodu:
rodina je pohromadě. Zatímco jeden z rodičů vaří, ostatní členové domácnosti mohou být v obytné místnosti, všichni spolu hovoří, a přitom si nepřekáží. Stejně se tak stane součástí běžného chodu domácnosti i návštěva. Pohled shora Výsledkem řešení polyfunkčního prostoru je místnost, ve které na sebe budou jednotlivé zóny funkčně i prakticky navazovat. Znamená to, že jídelní stůl by měl být v těsné blízkosti kuchyně, aby uživatel nemusel jídlo nosit přes celou místnost. Zároveň je výhodné situovat terasu nebo východ do zahrady (kde je v letních měsících plánováno stolování) z kuchyně, popřípadě v její blízkosti. Podobné to je s umístěním sedací soupravy vůči krbu, televizoru a výhledu do okolí.
Celkový dojem místnosti by měl být nerušivý, proto je nutné zamezit přímému pohledu do kuchyně, zpravidla k tomu poslouží barový pult, případně varný ostrůvek. Tyto prvky zároveň vymezí kuchyňskou část. K definování ostatního prostoru lze využít třeba ze všech stran přístupnou komodu nebo solitérní knihovnu, které by zvláště v rozlehlých místnostech neměly chybět. Tehdy totiž působí místnost na první pohled přehledně. Podstatné centimetry Aby byl prostor nejen pěkný na pohled, ale i dostatečně funkční, tak musíme dodržet několik definovaných rozměrů. Mezi kuchyňskou linkou a varným ostrůvkem by mělo být minimálně 120 cm volného prostoru, 70 cm by mělo postačit od hrany stolu k další pevné překážce, a pokud se prochází za židlí, tak ponechte alespoň jeden metr. Na vzdálenosti televizoru od sedací soupravy se odborníci neshodují, dodržte alespoň 3 m a nezapomeňte zamezit dopadu přímého slunce na obrazovku, jinak nic neuvidíte. Chybějící prvek
I když dosáhnete dokonalé návaznosti jednotlivých zón, místnost nemusí působit jednotně, nebudou-li sladěny barvy a materiály. Základem je podlahová krytina, kterou vybíráme s ohledem na užitnou plochu místnosti. Můžeme použít jakýkoliv materiál, který odolá vysoké zátěži a který se snadno udržuje. V posledních letech jsou velmi oblíbené bezespárové materiály, které se doposud užívaly zvláště v profesionálních provozech. Patří sem industriální stěrka, ale i přírodní linolea a marmolea.
Právě zvolená podlahová krytina společně s ostatními stavebními prvky (okna, dveře se zárubněmi) je základem
určujícím volbu ostatních prvků. Obecně platí zvolit minimální počet materiálů, které vzájemně ladí. K nim pak můžeme použít jednu maximálně dvě výrazné barvy, které budou dominantní. Výběr vždy závisí od vkusu a přání uživatele, malým místnostem sluší světlé barvy, ve větších prostorách můžeme volit i tmavší odstíny. Pár řádek k osvětlení: V místnosti, která slouží k více účelům, je nutné zvolit dostatek svítidel. Nezapomeňte na centrální světlo, další zóny pak mají vlastní svítidla. Nad jídelní stůl se hodí závěsná světla podobně jako nad konferenční stolek. Prázdný roh zabydlete stojací lampou a nezapomeňte na nejrůznější stolní lampičky, které dodají prostoru osobitou atmosféru.
| Víte, že… Zvolíte-li základní barvu místnosti v neutrálním odstínu, můžete prostor doladit pomocí barevných textilií – koberců, polštářků, záclon, voálů, závěsů, dek apod. | Nezapomeňte: 1. Na dostatečně výkonnou digestoř. 2. Zasunovací dveře mezi kuchyní a obytným prostorem. 3. Situovat zóny podle orientace oken vůči světovým stranám. |
