Na vlastnosti soklu, který je obvykle z betonu či železobetonu, je třeba dávat pozor hned v několika oblastech. „Měl by být dostatečně pevný i odolný vůči působení vody, mrazu či agresivního prostředí rozpuštěných solí a také by měl jít snadno mechanicky očistit. Velká pozornost by ovšem měla být věnována zateplení,” myslí si Tomáš Truxa, produktový manažer ze společnosti ISOVER, Saint-Gobain.

Zateplení soklu je třeba udělat po celém obvodu budovy až do tzv. nezámrzné hloubky, tedy místa, v němž teplota v zimním období neklesne pod 0 °C, což odpovídá zhruba 80 centimetrům pod úrovní terénu. Výška zateplení soklu závisí na umístění objektu vůči okolnímu terénu. Soklová část musí být minimálně 30 centimetrů nad terénem, poté přechází do zateplení fasády se systémem ETICS či provětrávané fasády.

Zateplení soklu

  • Nedochází k promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou
  • Podstatně snižuje tepelné ztráty v detailu, tj. zvyšuje vnitřní povrchovou teplotu detailu, a tím zamezuje vzniku plísní
  • Výrazně omezuje kondenzaci v detailu napojení základu na zdivo
  • Základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti, a tím se prodlužuje její životnost
  • Zamezuje transportu vlhkosti do vyšších částí nad terénem
  • Zamezuje solným výkvětům na soklu od rozpuštěných solí ve vzlínající vlhkosti
  • Umožňuje souvislé omítnutí pod úrovní terénu
  • Umožňuje jednoduché a spolehlivé ukončení hydroizolace

Proč se zatepluje?

Když není sokl dostatečně zateplený, dochází v něm ke vzniku takzvaných tepelných mostů. Vyrobené teplo přechází tímto spojením ven a ztrácí se. Navíc začíná na stěně kondenzovat vlhkost a ta vlhne.

Vhodné zateplení soklu tak může vést k podstatnému snížení tepelných ztrát. Díky izolaci soklu můžeme zamezit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Správně zateplený sokl zároveň zaručuje celkové prodloužení životnosti základové části. Další z výhod zateplení soklu představuje zvýšení vnitřní povrchové teploty stěn.

Nízká vnitřní povrchová teplota, která se dostane pod teplotu rosného bodu, nahrává vzniku plísní. „S klesající teplotou klesá i schopnost vzduchu pojmout vlhkost. Dosáhne-li vzduch stoprocentní relativní vlhkosti, je již plně nasycen a nemůže tak pojmout více vlhkosti. V tento okamžik dochází ke kondenzaci vodní páry, jejímž důsledkem jsou právě plísně,” dodává Tomáš Truxa. Tyto problémy odstraní správný tepelný izolant. Jelikož se vnějším zateplením zdivo ochrání před nízkými teplotami, teplotní rozdíly ve zdivu jsou minimální, a ke vzniku plísní pak nedochází.

Náhrada za nopovku

Výše jsme psali, že základy se musí izolovat i proti vodě. To se dělá například speciálním asfaltovým nátěrem, asfaltovými pasy nebo nopovou fólií. Těmito prostředky se zamezí transportu vlhkosti do zdiva. Ovšem právě zateplením soklu vhodnou soklovou skladbou můžete upustit od výše uvedených hydroizolačních systémů, protože speciální soklové zateplení tuto funkci zastane.

Perimetrická izolace

Běžný polystyren nelze vystavit tlakové vodě ani přímému kontaktu se zeminou. Na zateplení soklu jej tedy použít nemůžeme. I díky své mrazuvzodrnosti je pro sokl ideální volbou nenasákavá (neboli perimetrická) izolace typu XPS či EPS. Tento polystyren poznáte, že je růžový a je k dostání v tloušťce až 300 milimetrů, splňuje tedy požadavky i pro energeticky úsporné stavby, tedy nízkoenergetické a pasivní domy. „ISOVER například nabízí perimetrickou izolaci EPS Sokl 3000, která skvěle naplňuje všechny parametry pro zateplení soklu,” zmiňuje Tomáš Truxa výrobek ze své firmy.

Na rozdíl od jiných typů polystyrenu se perimetrická izolace nevyrábí v blocích, které se následně řežou na jednotlivé desky, nýbrž ve formách. Díky tomu může mít každá deska z obou stran vaflovou povrchovou strukturu, která napomáhá lepší soudržnosti lepidel a tmelů. Desky je tak možné k povrchu pouze celoplošně lepit bez nutnosti kotvení, které by mohlo poškodit hydroizolaci. Ostatně kotvit zeminou zasypané desky je i logický nesmysl. Zateplení soklu za pomoci perimetrické izolace také nabízí možnost čištění tlakovou vodou.

Následné vrstvy

Aby nedocházelo k degradaci materiálu, tepelný izolant na soklu je z vnější strany třeba ochránit před UV zářením a dalšími vnějšími vlivy. Soklová část se tak natahuje lepidlem s perlinkou a navrch si pak lze vybrat z mnoha řešení povrchové úpravy, která může kromě ochranné plnit i estetickou funkci. Lze ji obložit dlaždičkami, kamenem, cihlami, omítnout nebo natáhnout zajímavými pastovitými speciálními produkty. „Sokl může být nejen funkční, ale také hezký. Jako povrchová úprava se často používají například kamínkové mozaiky,” říká Tomáš Pošta, produktový manažer společnosti Weber, Saint-Gobain. S barvou a strukturou soklu si můžete vyhrát třeba v aplikaci Webercolor Architect, která dokáže nasimulovat i váš dům. Do aplikace stačí nahrát fotografii či výkres budovy, vyznačit na ní plochy soklu a následně provést barevné řešení. Po vytvoření projektu si můžete prohlédnout výslednou vizualizaci s přehledem všech barev, které jste použili.