Nastává čas, kdy se léto pomalu chýlí ke konci a v užitkové zahradě se rozbíhá sklizeň na plné obrátky. Zvláště letos, kdy tropické počasí zamotalo hlavu nejenom zemědělcům, mají i zahrádkáři doslova horkou půdu pod nohama. Před východem nebo po západu slunce vytahují hadici a snaží se dopřát své zahrádce tolik potřebnou vláhu. Kromě sklizně a co nejrychlejšího uskladnění je čeká i nepříjemná práce se sbíráním a likvidací spadaného ovoce, které v horku začíná velice rychle hnít a stává se „semeništěm“ vos. První sklizeň jádrovin V srpnu již dozrávají nejranější hrušky a některé odrůdy letních jablek. Poznáme to podle toho, že se začínají vybarvovat a pokud je vezmeme do ruky a mírně otočíme, zůstanou nám v dlani. Zásadně je nesetřásejme (to si můžeme dovolit leda u ovoce, které bezprostředně sníme nebo zmoštujeme), ale opatrně trhejme i se stopkou do košíku. Měli bychom si uvědomit, že ulomená stopka snadno způsobuje zahnívání plodu. Uskladnění Dříve než přeneseme lísky s ovocem do chladné místnosti (nejlépe sklepa), zavčas vyloučíme všechny červivé, nahnilé a strupovitostí napadené plody, které mohou velice rychle nakazit i zdravou úrodu. Zejména s hruškami musíme zacházet velice šetrně. Ve sklepě je ukládáme na podložku, která absorbuje vlhkost a dáváme přitom pozor, aby se vzájemně nedotýkaly. I tak nám ovšem nevydrží příliš dlouho a je třeba je urychleně zkonzumovat nebo z nich připravit kompot. Ještě před podzimní sklizní Na sklizeň zimních jablek máme sice ještě dost času, je však vhodné sledovat, zda nám přílišná úroda zprvu neohýbá a později již neláme větve. Tomu lze zabránit vhodnou podpěrou, nejlépe vidlicemi z uřezaných větví akátů nebo dubů. Spadané ovoce okamžitě sbíráme a likvidujeme. Červivé plody zásadně nedáváme na kompost, ale zakopeme do jámy a posypeme nehašeným vápnem. Mohou být napadeny obalečem jablečným nebo pilatkou jabloňovou. Zbylou úrodu můžeme před škůdci ochránit pomocí přípravku RELDAN 40 EC, který musíme ovšem aplikovat nejpozději tři týdny před sklizní. Opadávání ovoce může ovšem zavinit i přílišná úroda nebo dlouhotrvající sucho, kdy stromy už nestačí všechny plody vyživit. Je proto třeba dbát na pravidelnou zálivku, popřípadě odstranit neduživé plody, které strom jenom zbytečně vysilují. Švestky, slívy, renklódy… Dozrávání slivoní představuje poměrně dlouhé časové období. Některé švestky a slívy zrají již v polovině července, jiné až v září. Zralé plody jsou pružné a snadno se oddělují od stopky. Na rozdíl od jádrového ovoce je sklízíme bez stopek a můžeme je i setřásat do plachty. Sklizeň však přizpůsobujeme jejich dalšímu využití. Pro přímou spotřebu sklízíme ovoce plně dozrálé, které má také zcela vyvinuté aroma, zatímco švestky a slívy určené do kompotů by měly být ještě tuhé. Nesmíme však čekání zase moc přehánět nebo trhat zelené plody, které ještě nemají dostatek cukru. Je třeba vystihnout chvíli, kdy dostávají švestkovou barvu. Ovoce určené na povidla nebo k pálení slivovice má obsahovat co nejvíce cukru, a proto by mělo být naopak přezrálé. Úplně nejlepší je, když se již plody začínají u stopky scvrkávat. Vlašské ořechy Nezralá jádra v zelené slupce trháme pouze, když si chceme připravit ořechový likér. Jinak musíme ještě nějaký čas počkat, až slupka začne sama praskat. Očištěné ořechy rozprostřeme v suché lísce a necháme na vzduchu dosušit. Je dobré zapálit pod lískou sirnou svíci, čímž se jednak vybělí skořápky a současně se předejde případnému plesnivění. Za deštivého počasí využijeme umělého tepla, které však nesmí převýšit 30oC. Dobře vysušené ořechy, které vydávají při zatřepání chrastivý zvuk, skladujeme v suchých, ale nevytápěných prostorách. V místnostech s ústředním nebo plynovým topením ztrácejí po několika týdnech svou přirozenou chuť. -šum-